Na internetu jsem našel cca 3 schémata, ale jediné z nich nevypadalo jednoduše a jedno vypadalo nespolehlivě. Prolezl jsem sklep a pochodil jsem zhruba stejně. Pokaždé se jednalo o schéma obsahující tranzistory a diody, ale vím, že by se tyto součástky daly nahradit i integrovaným obvodem. Další problém je, že spousta schémat využívá staré typy diod a tranzistorů a spousta z nich se nedá nahradit. A tak se obracím na vás. Doufám, že se najde někdo, kdo by věděl o spolehlivém a lehkém schématu pokud možno s IO.

Jestli mluvíš o boosteru ke kytaře, tak nevím, jestli ses trefil do správné rubriky - tu to je o HiFi.
Ale každopádně - proč vlastně chceš v době slušných a nikoli drahých multiefektů stavět něco tak nevypočitatelného a nedefinovatelného jako booster?

Jestli máš na mysli ty germaniové diody v některých boosterech tak ty tam nejsou pro nic za nic. Vše ostatní co tam je se dá nějak nahradit.

Když už něco takového dělar, tak s elektronkou.

Ransome, musím uznat, že máš pravdu. Tyto efekty jsou fajn a zdají se cenově dobré, ale pro mě bohužel nedostupné a bohatě mi stačí zabudovaný booster.
Doufal jsaem, že se na internetu dá najít i nějaké jednoduší schéma, než, která jsem doposud viděl, ale když si s tím dám práci, snad se to vyplatí.

Víš co, to by ses musel obrátit na někoho, kdo se na kytarové efekty specializuje.
Booster je vlastně způsob, jak napodobit zvuk akurátně přebuzeného flaškového zesilovače a každé napodobování zůstává napodobováním. Za léta vyšla řada jednoduchých konstrukcí v AR i jinde, ale všechny měly jedno společné: Skřehotaly, vřískaly, pištěly a na opravdové hraní moc nebyly, spíš na pokusy a hračičkování. Tady je právě ta jednoduchost ke škodě (na rozdíl od jiných zařízení).
Integráče se na to vůbec nehodí. Elektronka limituje měkce, bez ostrých hran a to se dost blbě dělá s tranzistorama. Hodně se na to používaly staré germaniové tranzistory kvůli nízkému meznímu kmitočtu a germaniové hrotové diody na tvarování hranatého signálu. Jestli máš čas na študování, listuj starými ročníky Amatérského rádia, tak nějak od roku 1975 do 1985. Najdeš tam řadu zapojení, postav si je na nepájivém poli a zkoušej. Protože co z toho bude hrát jak má, to je ve hvězdách. Nejlepší je sprostě okopírovat nějakou efektovou krabičku z 80. let, kdy tahle technika byla na vrcholu a kdy se ještě nepoužívaly procesory a specializované obvody. A vůbec nejjednodušší je navštívit nějaký bazar s hudebními nástroji. Ono na takovém efektu totiž nejnákladnější, nejsložitější a nejpracnější není ta destička s elektronikou, ale dobře odstíněná kovová krabička, na kterou se dá šlapat, která se dá válet po zemi a tahat za sebou na kabelu a nic z toho ji neohrozí na životě a funkci.
Nikdy jsem na nic nehrál krom zobcové flétny, ale mám pár kamarádů muzikantů. Co jsem okoukal, tak za boosterem se zpravidla ještě používá parametrický ekvalizér na doladění barvy.

Dobře díky

Nazdar,
vyskúšaj booster osadený germániovými tranzistormi, ktorý je možné postaviť podľa návodu v HaZ 10/1968 na str. 331.

To bych Tě i poprosil o scan, páč to asi nikdo nesežene. Ale zajímá mě to taky.

V 80tých když jsme hrávali v garáži, měl jsem toto-viz obrázek. Hraje to ... jako třítranzistorovej bustr. Tehdy mi to stačilo.