|
Hovňáky i krabicové kondenzátory jsou oboje stejného typu MP - metalizovaný papír. Na velmi tenkém světle hnědém papíře, který slouží jako dielektrikum, je napařená tenká vrstva hliníku, který slouží jako elektroda. Dvě vrstvy toho metalizovaného papíru jsou svinuty do ruličky (válcové nebo ploché) a vznikne kondenzátor.
Problém je, že ten papír snadno nabere vlhkost, čímž ztrácí izolační schopnosti (což ve výhybce zas tolik nevadí) a bobtná, což vadí moc (může dojít až k roztržení svitku). Takže pouzdro musí být vzduchotěsné. Druhý problém je, že se vrstvy k sobě nelepí, jen se těsně navinou a papír není zrovna nejpevnější - při deformaci tedy svitek mění kapacitu.
Krabicové pouzdro poskytne lepší ochranu v obou případech. Polystyrenové ztrácí těsnost kolem vývodů a časem se po nabrání vlhkosti roztrhne, nehledě na to, že polystyrén věkem křehne.
Pokud člověku zrovna nevadí trochu větší parazitní indukčnosti a odpory u krabicových MP kondenzátorů, tak opravdu nejsou zase tak špatná volba. Nehledě na brutální mechanickou odolnost, která se v bednách docela hodí. Mají i velkou výhodu v tom, že pokud se někde prorazí dielektrikum, elektroda se v okolí průrazu odpaří a průraz se tak sám zahojí - vliv na elektrické vlastnosti je nepatrný.
Nemám problém krabicové MP kondenzátory schraňovat a v nenáročných konstrukcích je používat. Paralelním řazením menších kapacit se i trochu potlačují ty parazitní neřády.
Do soustav vyšších tříd se už ale nehodí (dát krabičák před páskový výškáč je asi takové faux-pas jako darovat krabicové víno k narozeninám).
Na co ses mě měl podle Thalese zeptat: No, v první řadě je ARO666 do dané sestavy příliš citlivý, takže nutně musí být asi o 5dB zatlumený, jinak bude ječet jako autoalarm a všecko ostatní přeřve.
Hlavní věc je ta, že jsem dopředu nevěřil, že by nová výhybka dokázala z těch repráků vytlouct o tolik lepší výsledek. Ale ono se to zdá se povedlo. Já vím, že to znamená dost práce a většinou i peněz navíc, jenomže ten rozdíl pozná i veterán od artilerie. Je přitom zajímavé, že lepší zvuk poměrně rychle docení i lidé, kteří o sobě tvrdí, že jsou hluší a že "mě to takhle stačí". Včetně ženských, které pak jsou ochotné tolerovat muziku v domácnosti - což je obrovská výhoda.
Nebudu tvrdit, že tak vzniknou bedny naprosto špičkové a bezkonkurenční, protože to není pravda. Říkám jen, že se to vyplatí.
Já mám odzkoušenou i nízkonákladovou primitivní úpravu, která vědomě ignoruje všechny dobré zásady a přitom jakž takž funguje. Ale nechci, aby ji někdo považoval za rovnocennou, protože v žádném případě rovnocenná není. Takže ji pro jistotu nezveřejňuju. Tu si totiž může dovolit jen člověk znalý, který naprosto přesně ví, o co díky ní přijde.
|
