Tvrdit, že to svitek zhorší ... NE, nemůže.

Ale kašleme na to. Task ellyty správně vyměnil. A když tu "vzdušnou a chatrnou" konstrukci kondů nějak zpevní, což i zamýšlí, OK.

Vše ostatní již bylo řečeno. Já jen nemám rád takové to "Franto, to je dobrý ..."

That´s All.

Já ještě budu trošku ty rezistory posouvat, ať nejsou ve vzduchu. Já sem předtim počítal s tim že se tam ten 50M špalek bude vejít, on by i vešel ale byly by pod nim ty rezistory což neni dobrej nápad pokud se budou zahřejvat. Pak se všechno posune a bude pevně přilepeno troškou silikonu jak doporučil ransom (Tavný pistoli nevěřim moc)

Jj - v pohodě. ale té tavné pistole se neboj - takové malé zahřátí s tím nic neudělá. Odzkoušeno.

Teda to sem nasranej, druhá výhybka skoro hotová, a na poslední spoj mi dojde drát Spotřebováno celkově tři metry. Tady sem si dal víc záležet

Musim říct, je fakt krása dělat s těma bennic kondíkama a rezistorama. Na ty drátky se krásně chytá cín a pěkně se daj ručně kroutit

Ty žluty dráty a ty tenky propoje jsi neměnil?

Může. Taky už se to tu řešilo mnohokrát. Jistě, šlo v první řadě o finanční vojeb. Ale ve Valmezu se to ladilo aj podle ucha. Co když ty nedokonalý bedny poslechově líp vyhověly právě i díky tomu, že ten elyt má dejme tomu horší vlastnosti na vyšších kmitočtech?

Ale na serveru jako tento se snad bavíme o seriózních technických věcech, ne ? Kdyby to bylo, jak píšeš, už by bylo cokoliv úplně na vodě ... přidávat k něčemu "konstanty Pyšvejc", to už bychom byli jako na hifinázorech, kde si každej definuje cokoliv podle své momentální nálady ... včetně zákonů fyziky.
To je asi jako kdyby někdo vyrobil MGF se zvednutýma výškama a bylo by to OK, protože by se předpokládalo připojení stíňákem 10 m s kapacitou1500 pF
Apod. apod. Prostě kravina.

Ježíšmarjá, ale tohle přeci nemá smysl řešit u starýho chrochtajícího teslakrámu, kterej hraje tak jak hraje a patří to huhlání a chroptění k němu stejně jako k elektronkovýmu rádiu. MGK-10 snad nebudeš předělávat aby hrál jako Revox, ten má hrát jako MGK-10. A do starýho Populara při renovaci taky nebudeš rvát kotoučový brzdy a bezkontaktní zapalování. Bavíme se o renovaci, ne o přestavbě. Pokud to někdo odměří a nasimuluje novou výhybku, tam pak patří kvalitní součásti. Jinak je to prašť jako uhoď a může to být i kontraproduktivní.

Hotovo!

Ty drátky mezi spojema sem neměnil, to už se mi nechtělo.

No vidíš. Pěknější jak originály.

Jo ... OK. Já to jen bral tak, že když už tam cpe Bennic kondy ...

Ale vypadá to dobře (hezky barevný ). Ještě zpevnit ...

1. Elektrolytický kondenzátor nemusí být nutné polarizovaný. Bipoláry se mezi elyty nepočítají?
2. Bipolár ve výškový sekci je sice ojeb pro zmenšení nákladů, ale pokud se soustava ladila s ním, automaticky se bral v úvahu i ten pravděpodobný zvýšený odpor a útlum (může být klidně přes 3dB na 10kHz). Pokud se v takové soustavě vymění funkční bipolár za svitek, dojde automaticky min. ke zvednutí ocasu na výškách a tím změně naladění soustavy. To samý se pak uděje u středů, kde je je střeďák dělenej vysoko (typicky u vintage soustav).
Takže technicky to svitek sice zlepší, no zvukově to může mít opačný vliv.
Mým cílem nebylo vyvolat flame, ale vyvrátit nějaké obecně zaužívané omyly. Tyhle věci jsou mezi ladičema soustav docela známý, mezi veřejností je to však nepochopené, protože se to zdá na první pohled nelogické. Kdyby mi před 5 lety někdo řekl, že strč tam znovu bipolár, taky bych na něj asi koukal jak bacil do lékárny, že si ze mně asi dělá kozy.

Já teda viděl na fotkách polarizované ... pokud jsem správně koukal ...

Jinak koukni semhle - tedy pokud máš na mysli bipolár ze dvou polarizovaných:
http://ok1ike.c-a-v.com/soubory/bipol_kond.htm

Jinak už se to tu probíralo: citace Sinclaira:
http://repromania.net/forum/viewtopic.php?f=11&t=1158 (LuKyss)

"Pokud zahlédnete ve výhybce zahraniční, případně i novější tuzemské reprosoustavy bipolární elektrolytické kondenzátory, nebo dokonce jen obyčejné /polarizované/ elektrolytické kondenzátory, je třeba maximálně zvýšit ostražitost. Bipolární kondenzátory jsou sice speciální druh elektrolytických kondenzátorů, převážná většina typů větších kapacit je určena právě pro výhybky reproduktorových soustav, ale...Ale je také již nesporným a potvrzeným faktem, že jsou v současnosti vyráběny jako podstatně levnější náhražka drahých MKT či MKP kondenzátorů velkých kapacit. A jako u každého elektrolytického kondenzátoru, tak i u bipolárního typu je funkce založena na elektrochemickém procesu, který v kondenzátoru neustále probíhá a má bohužel velký vliv na jejich vlastnosti v průběhu stárnutí. Poznáte je snadno:
bývá na nich nápis Elko-bipolar, Tonfrequenz, Bi-polar či případně jen BP, u axiálních typů někdy bývají izolovaně vyvedeny oba póly a vždy chybí označení polarity, zatímco u "obyčejných" elektrolytů je vždy značen na pouzdru alespoň záporný pól. Bipolární elektrolyty, vyráběné jistý čas Teslou, měly hliníkové pouzdro, často izolované bleděmodrou transparentní samolepicí fólií, axiální vývody a typové označení TF202 nebo TF204. Patřily k nejlepším výrobkům svého druhu v Evropě.
Bipolární elektrolyty sice mají výhodný poměr objem x kapacita x cena, nicméně jak již bylo uvedeno, používají se ve výhybkách jako levná náhražka. Mají poměrně velkou vlastní parazitní indukčnost, poměrně vysoký ESR /ekvivalentní sériový - vnitřní odpor/ a nesnášejí příliš velké proudové zatížení. Naprosto nevhodné je jejich použití ve výškových sekcích výhybek, kde svou parazitní indukčností dokáží natropit s výsledným průběhem soustavy na výškách pěknou neplechu. Použitelné jsou pouze v basových, maximálně středotónových sekcích soustav nižší cenové a kvalitativní třídy a nízkého dovoleného příkonu, kde jejich omezená výkonová zatížitelnost ještě vyhoví.
Stárnutím se jejich vlastnosti podstatně zhoršují a bez větší nadsázky se dá říci, že po cca 10 letech jsou bipolární kondenzátory "zralé do praku". Zvyšuje se značně jejich vnitřní odpor, svodový proud, rozkladnými chemickými procesy se zvyšuje kapacita někdy i k hodnotám +150% a prudce klesá hranice maximálního pracovního napětí. Naopak bipolární kondenzátory, které měly již z výroby špatně navržené těsnění pouzdra, případně těsnění vyrobené z nekvalitní gumy, vysychají a jejich kapacita se snižuje až na zlomky původní hodnoty. sinclair"

Vypadám snad jako imbecil, co ještě neviděl kondenzátor? Krom toho, já se nehádám o tom, kolik bipolár vydrží. Já mluvím o tom, že výměna bipolárů za svitky může mít negativní dopad na zvuk soustavy. A co píše Sinclair mi je u prdele, protože jeho vkus na bedny je mírně řečeno obskurní.
A že jsou v tesláckých soustavách i klasický polarizovaný elyty vím taky...jen chci říct, že na místo toho 50uF svitku bych já osobně strčil kvalitnější bipolár.

To nikdo netvrdí

1) Já tam ten link na článek o těch diodách, které zabrání (chytrá finta) přepólování ellytu, dal kvůli ostatním. Protože taky moc dobře vím, že kdekdo se neobtěžuje jít sehnat kvalitní bipolár a vrazí tam dva proti sobě sériově dva klasické ellyty.

2) A ty námitky proti ellytům obecně - vysvětlím:
vycházím z toho, že do nové výhybky bychom je nedávali vůbec. Tam je svitek vždycky lepší. Výhybka se s ním změří - vlastnosti má dobré, časově stabilní.

Tys to asi myslel tak, že do původní výhybky, kde výrobce s ostatními vlastnostmi ellytů počítat, bys svitky nedával, protože to s těmi blbými vlastnostmi původního ellytu bylo laděno ... Tomu rozumím, jenže logiku by mělo POUZE zachování původního ellytu (pokud by ho zub času nesežral, nezměnily by se mu parametry apod. ... což by se nejspíš stalo). Jakmile by tam dal někdo jiný o 30 let mladší ellyt, který bude mít pravděpodobně ty ztrátové parametry úplně jiné, než ten starej, se ta charka bedny stejně rozesere. Takže je asi lepší tam dát kvalitní svitek, než novej ellyt za starej ellyt.

Navíc se dá předpokládat, že Tesla tehdy výhybky prasila buď výpočtem ze vzorců bez měření, max. doladěno poslechem.

Tak to jen na vysvětlení, jak jsem to myslel.

Je obecně známo, že ValMezská Tesla měla po estonské Radiotehnice nejlepší bezdozvukovou místnost v Ostblocku a špičkové měřicí zařízení Bruel&Kjaer, takže zase až tak ty výhybky neprasili. Tenkrát se prostě ladilo tak, že se vzala vzorcová výhybka a teprve pak se podle měření a poslechu dolaďovala, protože prostě nebyla kapacit výpočetní techniky taková, aby se to dalo od začátku simulovat. Ostatně věhlasní západní výrobci to tenkrát prasili daleko víc (tenoučké cívečkyna feritu, bipoláry úplně všude), jenže měli k dispozici lepší měniče, tak byl výsledek lepší. A mluvím výhradně o bednách z ValMezu a ne o zpraseninách z přidružené výroby v Litoveli a v Bratislavě.

laminat:
A ještě jednu hodně dobrou měl VÚZORT (pracoviště na Plzeňské). Byli jsme tam v rámci cviček z Elektroakustiky. Ze srandy nás tam na 5 minut zavřeli ... dost děsivé
Jinak Bruel & Kjaer měřáky byly fakt špička, to máš pravdu ... měli jsme na fakultě na katedře.

P.S. Pro mladší: VÚZORT = Výzkumný ústav zvukové, obrazové a reprodukční techniky

Jinak, když už je řeč o Litovli (ale o gramofonech): zajímavý text ...

Akusta: Já bych si dovolil ještě jednu nevyžádanou radu a nemyslím to nijak zle:

Méně je někdy více. Nemusíš nutně vkládat do mnoha příspěvků pořád dokola stále stejnou fotku. Úplně stačí jednou a pak už dávat jen odkaz. Kdybys nevěděl jak, určitě tady někdo poradí.

Tak třeba tuhletu fotku máš (v jediném vláknu!!!) hned třikrát po sobě, vždycky po několika stránkách. Ostatních výskytů je tady ještě víc.
viewtopic.php?f=9&p=68051
viewtopic.php?f=61&t=5719&start=180
viewtopic.php?f=61&t=5719&start=220
Právě tak ty výhybky.
A v podstatě i místo dlouhých citací odjinud by stačil odkaz. Bylo by to mnohem přehlednější. A někteří lidé neradi čtou dlouhé texty (pokud vůbec dovedou číst s pochopením). Přitom na druhou stranu ten Sinclairův článek stojí za to přečíst celý:
http://www.aldax.cz/index.php?act=prod& ... &key=repro

Ptal jsem se nedávno Pierra a web Aldaxu bude v provozu nadále. Takže články nezmizí. A i kdyby ano, mám je stažené a jsou volně šiřitelné

Comming soon!


Pocity z warnexu:
Rychle schne, smrdí jako kanalizace (naštěstí smrdí fakt málo:D), a jde dobře smejt vodou.
1 plechovka (1kg) barvy vydrží na jednu tlustou vrstvu a trošku ještě zbyde. (NC470 white warnex comming soon?)

Nevim jak ostatní, ale při natírání válečkem na strukturu to dělalo tisíce bublinek. Chvíli sem teda zkoušel a zkoušel. Tak sem do toho fouknul a vyhladilo se to, takže sou bedny celý ofoukaný

NC470..ten gramec......v bílém Warnexu!?