Zdravím
Potřeboval bych trošku nakopnout správným směrem- nejsem sice tak úplně začátečník, elektronice se věnuji cca 36 let, nějaké reprosoustavy jsem taky postavil, ale ty poslední v dobách, kdy na trhu byly dostupné jen měniče Tesla, a z parametrů jen impedance a zatížitelnost. Nic jiného se člověk nedozvěděl a tak se konstruovalo tak nějak podle citu a rad zkušenějších. Dnes je situace úplně jiná, a díky tomu vlastně v oboru repro opět znovuzačínám. Přečetl jsem toho zde, i jinde už spoustu, ale zajímalo by mě konkrétně, v jakém vzájemném vztahu by měly být parametr VAS u basáku a objem konstruované ozvučnice, respektive jak podle tohoto parametru určit optimální objem skříní. Mám tady například kdysi dělané soustavy s ARN-8604, u nichž je udáván VAS 181 litrů, ozvučnice [uzavřené] však mají 46 litrů, což se mi tak nějak zdá málo. Takže jak je to správně? Díky za případné rady či usměrnění

Vas je pouze měřený parametr reproduktoru, a nemá s vhodným objemem ozvučnice pro reproduktor skoro nic společného. Udává poddajnost kmitacího systému, jakou by měl ekvivalentní vzduch o daném objemu. Spojitost tam nějaká pramalá je, ale není to nic, čím by se měl člověk řídit, proto objem 46l u reproduktoru s Vas 181l může být naprosto vpořádku.

Vše se ještě odvijí od fs reproduktoru a účelu použití .

No povedal by som že sa to odvíja od viacerých parametrov než len fs.

Zatímco Fs - Tedy čistě mechanická část reproduktoru - bude hodně naznačovat určení-použití, elektrická část bude pak určovat použitelnost...

VAS- parametr kterým se propočítáš k VB.Všechny softy by byly bez VAS nepoužitelné,zkrátka by nefungovaly.

No naštěstí softy mě nějak moc netíží, snažím se pokud možno více používat hlavu, než počítač. Nerad bych se jednou dožil toho, že po výpadku počítače nebudu vědět ani jak použít toaletní papír Je to sice k smíchu, ale svět k tomuto stavu pomalu, ale jistě spěje.
Takže tedy zpět k "bednám". Dá se teda nějak z dostupných parametrů basáku dopracovat k optimálnímu objemu ozvučnice bez použití PC? Kdysi se prostě "vědělo" na který reprák kolik litrů, ale dnes v tom množství... Nebo teda dá se určitě, když se to tak dělalo desítky let, ale spíš je otázkou jak? Poradí někdo?

Tohle je věc, která bez počítače rozumně nejde. Ale jinak ano - metoda je - evidentně ti zrovna PC funguje, když si na fóru, tak si stáhni nějaký jednoduchý program na výpočet ozvučnice, z toho, jak je napsaný, si vytáhni všechny algoritmy potřebný k výpočtu a někam si je napiš. Pak ze získaných postupů počítej... Ale co když ti umře kalkulačka (mimochodem ve svojí podstatě věci také počítač)? Zřejmě budeš v loji, protože je tam už potřebná hodně pokročilá znalost matematiky. Co když ztratíš papír se sepsanými postupy? Zase jsi v loji...
Tohle není žádný osobní útok, je to jen ukázka toho, že tady je nepočítačová metoda absurdní.
Ono ani dřív se jen tak jednoduše nevědělo pro jaký basák jakou ozvučnici...

Niekde na nete som kedysi našiel matematické vzorce atď. čo pamätám nebolo to ako príklad 2+2 no niekde to je, bol tam myslím aj návod ako iným spôsobom v podstate odmerať reproduktor - jeho parametre no už si fakt nepamätám kde to bolo možno že aj v nejakej literatúre. Zajtra ak budem mať čas pozriem sa do knihovne prípadne skúsim sa opýtať uja googla.

Ono to má dvě strany mince (ostatně jako všechno). Jedna strana je že opravdu neuškodí vědět jak to ten software dělá pro pochopení souvislostí, druhá strana je že opravdu velmi značně usnadňuje práci. Vysvětlím proč.
Vzorce nejsou ani tak problém, ono jde spíš o to že ten software dokáže simulovat grafy. Ne jeden graf ale mnoho grafů současně, cílem výpočtu (simulace) totiž není jen jeden bod ale mnoho křivek. Člověk se na ně podívá a dle svých znalostí a citu určí jestli se mu pro dané použití všechny ty grafy současně líbí nebo ne (může vycházet třeba nádherně graf citlivosti v závislosti an kmitočtu ale naprosto odpudivě skupinové zpoždění, zatížitelnost nebo výchylka - proto je třeba kontrolovat vše najednou). Na výpočet křivky je potřeba spočítat mnoho bodů a ty si vzájemně propojit. Počítat to možné samozřejmě je, ale i člověk vybavený kalkulačkou to bude dělat týden. Pak si všechny ty grafy nakreslí na papír a zjistí že se mu nelíbí. Nebo co když má prostě pocit že by chtěl zkusit s tímhle parametrem co to asi tak udělá, jestli ono to náhodou nebude lepší? Tak začne zase od začátku protože všechny ty grafy si bude muset vypočítat a nakreslit znovu. A teď když si člověk představí že těch iterací je třeba 10 tak je to na zastřelení. Oni to věděli velmi dobře už na počátku 70. let, kdy byla definitivně vypracována metodologie, ale dost slušně se tomu blížili už od poloviny 50. let. Jenže nikdo kromě lidí kteří se zabývali v rámci výzkumu nebyl takový magor aby tyhle grafy zkoušel počítat. Bylo prostě jednodušší to vyzkoušet, byť nezískali přehled o všem. Jenže dneska je doba jinde, můžeme si dopřát toho luxusu že tohle všechno počítač vypočítá během zlomku sekundy a my se můžeme na grafy dívat do zblbnutí. Tyto výpočty jsou samozřejmě též zatíženy chybou nezachycených okolností, nicméně dají nám dosti slušnou představu co se tam děje a v jakých rozmezích se tedy můžeme následně v reálu pohybovat, kde to má smysl. Po postavení se pak konstrukce doladí. Je to ale opravdu doladění a ne přestavba.

Jasně, s tím bych bez problémů souhlasil a je mi to i jasný, jen mám prostě takovou náturu, že když se s takovou situací setkám, nespokojím se jen s tím, že mi to nějaký soft spočítá, ale bádám nad tím, jak by to třeba šlo i bez něj. No ale jak koukám tak tady to asi tak nepůjde
Ono totiž elektronika je mým velkým koníčkem jak jsem už psal cca 36 let, ale reprosoustavám jsem se věnoval vždy jen okrajově, a jen když jsem nějaké potřeboval postavit pro sebe, nicméně základy mi cizí nejsou, jen tu "integraci" počítačové techniky do tohohle oboru jsem si ještě nevyzkoušel. Ale jak vidím, budu muset toho svého PC pradědečka naučit i toto.

Osobně mi VAS říká, jaký orientační objem by měl být, podle toho stavím bednu. Jasně, objem se bude měnit podle toho, jak vyjde dlouhý bassreflex, kolik místa uvnitř zabere samotný repro, madla, vyztužení,...

A z praxe když se podívám, 18" se dávají do 90-200litrů, což jsou ony VAS kolem 212 (18TBX100), 207 (18PS76).
10" kolem VAS30 dáváme je do 20-40litrové bedny a podobně... 12NDL76 s VAS 76 do 50-80litrů...

Na druhou stranu, k čemu nám je parametr VAS, když bude repro na zvukovodu a v uzavřené, 10cm silným materiálem vytlumené ozvučnici.

Takže všeobecně si myslím, že spíše existují různá doporučení do jakých objemů se dávají určité velikosti repráků (někde jsem to viděl napsané, buď tady nebo na AW). Někdy však je lepší dát VAS160 do 40litrů než do 140litrů, záleží i na uchu, simulaci, použití a na tom, co vlastně ve finále chceme mít...

Malyško vidíš to špatně. Opravdu to není ani doporučený, ani orientační objem. je to rpostě parametr. Nicméně neznamená to že by se z něj i prostým odhadem nedal při znalosti ostatních parametrů odhadnout jak to asi dopadne. Mě to vychází tak že u gumáků vhodných do uzavřených ozvučnic bývá často pracovní objem v rozmezí 1/3 až 1/2 Vas, u bassreflexu se ta hranice poněkud posouvá. Podstatné je že při pohledu na Vas a Qvéčka se dá odhadnout jestli ta bedna bude velká nebo malá a jestli tedy má vůbec smysl se tím reproduktorem zabývat v okamžiku, kdy nás třeba omezuje místo. Qvéčka nám zase řeknou jaký typ ozvučnice bude potřeba takže opět se tím lze orientačně řídit při nákupu. Ostatní je ale opravdu lepší nechat na PC. PC není všemocní, stále má poslední slovo vždy konstruktér protože on ten soft když se nepohlídá také umí vyblít pěkné kraviny, ale je to výborný pomocník stejně jako třeba šuplera. Člověk má v oku jestli má něco 5cm nebo 10cm nebo také jen 0,5cm. V okamžiku kdy ale chceme aby hřídel seděla v nějakém uložení to ale nestačí a ta šuplera je neocenitelná. Mohli bychom sice zkoušet vymýšlet nějaké opičárny aby nám to sedlo ale šuplera je šuplera. Tedy pokud to není taková ta nejlevnější z OBI, ta měří opravdu jen +-autobus.

Určitě ale chválím snahu nastudovat jak to ten software vlastně počítá a snahu pochopit jak to vlastně funguje. Dneska je spousta lidí kteří něco dělají ale vlastně ani pořádně neví co a proč.

Já mám jméno... Jirka, to snad víš.

No tak promiň. Kdyby byla má paměť lepší věděl bych. Neber si to zle, já mám prostě na jména a data fakt hlavu děravou takže když to tam nemáš jasně napsané tak si ještě počkej pár let než si to zapamatuju

Souhlas s Thalesem. Podle Vas se objem odhadnout nedá. I když 18PS76 a 18TBX100 mají Vas skoro stejný, tak jejich aplikace je dost rozdílná. 18PS76 je spíš reprák menší bedny 120-155l s laděním 40-50Hz. 18TBX100 primárně vidím do bedny cca 180l 35Hz, nicméně nic nebrání tomu ho použít i v menší trochu výše laděné bedně, případně menší se zachováním nízkého ladění, ale tam bych spíš viděl 18NW100.
U bassreflexových beden je třeba hlídat průběh GD a podle toho volit objem a ladění, samozřejmě také třeba hlídat výchylku a proudění vzduchu v bassreflexu. Uzavřenou ozvučnici jsem nikdy nějak detailně neřešil, tak ani nevím podle čeho volit objem, GD tam problém nedělá, snad jedině hlídat výchylku.

Jirko, dá se očekávat, že lidé Tě budou oslovovat podle toho co si napíše za nick. Jestli chceš, není problém to v administrativě změnit.

Sagitarius: Souhlas se všema, kdo ti doporučujou používat simulační software, ale pokud chceš mít pod tím trochu fyziky a matematiky a nedělá ti problém angličtina, můžu ti do mailu poslat nějaký materiály od Richarda Smalla a dalších.

Díky za nabídku, ale angličtina mi opravdu problém dělá. Jsem z generace, kde jsme museli pa růůůsky. Z ostatních jazyků ovládám -velmi dobře- jen německy. Ale jen dvě slova- bír a šnýcl
-------
Pro Thales: Ano, vždy když jsem cokoliv dělal, jsem prostě cítil potřebu to pochopit, nestačilo mi vědět, že to má být tak a tak. Když jsem postavil svoji první elektroniku- stavebnici sovětského tranzistorového rádia, které fungovalo hned po zapnutí, seděl jsem nad tím a přemýšlel, jak a proč to vlastně funguje. A tehdy jsem pochopil, že budu muset toho hodně nastudovat. A to nebylo zadarmo, jako dnes na netu. Stálo mě to tolik peněz za knihy, že když to množství knížek ukážu dnes někomu mladšímu, tak to nechápe. Vždyť "všechno se dá najít na netu, ne?" Proto se taky někdy na fórech divím těm "s ocelovými nervy", co se pořád snaží někomu něco v dobré víře vysvětlit, a onen dotyčný si pořád mele ty svý nesmysly, a nejraději by dnes vše chtěli hned a na zlatým podnose.

Hmm - to odněkud znám

Já jsem začínal tak že jsem u dědy ve skříni se starými věcmi objevlil elektronky 1F33 a 2x 3L31 a ještě nějaké ruské bateriové o kterých jsem nevěděl nic. Ve sklepě jsem probral obrovský stoh starých časopisů věda a technika mládeži nebo jak se to jmenovalo a hlavně radiové konstruktéry od prvního čísla, nějaké knihy a několik stavebních návodů od Elektry. Ležel jsem v tom celé prázdniny a anučil se toho fakt hodně o polovodičích a elektronkách, bohužel nějaké věci mi stále unikali protože jsem to neměl s kým konzultovat. Například mi pořád nebylo jasné jaký je rozdíl mezi NPN a PNP tranzistorem a proč to tak je. Prostě to tam nebylo dostatečně polopaticky vysvětleno protože se předpokládalo že to čtenář ví. Proto jsem začal s elektronkami které jsem pochopil hned a bez problému. Umíte si představit jak na mě divně koukali v GMku když jsem po nich chtěl germaniový tranzistor 103NU70? No naštěstí v Compu na Karláku v pasáži to zachránili.

Sranda.. viete ako som začínal ja? vybral som z čínskych elektronických hier (tetris) tie malé 0.25W repráčiky plus nejaký jeden čo mal asi o 1cm viac, položil som to na papier a napísal k ním veľkým REPRÁKY.. a potom som sa stále na ne pozeral a furt si hovoril ako to parádne vyzerá No, a neskôr som už zohnal dva ARN 5604, položil som ich na stôl a čudoval sa: prečo tak málo basujú? kde ich mám umiestniť? Až neskôr, keď som rozobral môj prvý subwoofer, vybral z neho repro, som zistil ako sa veci majú