Zdravim,při repasi výhybek u těchto soustav,jsem zjistil,že mám ve výhybkách jiné cívky. V jedné bedně je ve výhybce vzduchová cívka 2AK 617 42 a ve druhé je cívka na ferit. jádru 2AN 650 21. Všechny ostatní označení cívek i hodnoty kapacit jsou stejné. Reprosoustavy asi nebudou ze stejné série-jiná povrchová dýha, "sestavy" kondenzátorů a i množství vnitřního materiálu na tlumení je u obou beden jiná-to tlumení konkrétně v množství o cca100%. Bohužel nemám vybavení,abych ty dvě cívky proměřil. Je možné,že dělala Tesla tyto reprosoustavy i v takto odlišných sériích???

Odpovím jen na část dotazu, ano vyskytovali se odlišné výhybky v páru beden. Nebylo to nic neobvyklého, Tesla se s tím moc nemazala, aby k sobě napárovala aspoň bedny (pár) se stejným typem výhybek. Důležitější je, aby obě výhybky měli stejné hodnoty součástek.

Ještě detailnější fota

Všechny ostatní označení cívek i hodnoty kapacit jsou u obou stejné,takže snad v pohodě Jo sorry ta vzduchovka mi tam vlítla 2x

Jen pro úplnost, není to feritové ale železné jádro.

Právě že vzduchová cívka a cívka jádrová se bude chovat jinak. Jednak se budou lišit stejnosměrným odporem (což není až tak nepodstatné), jednak bude mít každá jiné zkreslení. prostě nebude to stejné. Zbytek se dá snadno sjednotit.

Díky za odpovědi. A která cívka je lepší? Podle toho co jsem se dočetl tak myslím,že lepší bude asi ta vzduchová. Neměl by doma někdo náhodou jednu takovou navíc( 2AK 617 42),kterou by za nějaký rozumný obnos přenechal?

Já bych vsadil spíš na tu jádrovou protože se domnívám že u reproduktoru typu ARN860x převáží víc pozitivní vliv menšího ss odporu nad negativním vlivem většího zkreslení jádra. V případě konstrukce typu ARS1054 se stejně ale bavíme víc v teoretické než praktické rovině když si srovnáme v hlavě co je to zač. Podtrženo a sečteno je to skoro jedno co tam je ale ať je to stejné s tím že budu-li mít na výběr sáhnu po jádru. kdybych si tu cívku vinul sám sáhl bych určitě po jádru protože její odpor jsem schopen dostat dostupnými prostředky na zlomek cívky vzduchové, ale nevím jestli u té origo jádrové Tesla nepoužila tenčí drát a jestli tak výsledek nebude jen o něco málo lepší. Neměřil jsem to.

Dobrá,nechám si poradit Tak nemá někdo doma zbytečnou cívku 2AN 650 21 na železném jádru? Ještě bych měl dotaz-jaké jsou dělící kmitočty u téhle soustavy? nemůžu to nikde najít... A ještě jeden dotaz bych měl Nedalo by se to ARZetko nahradit jiným repro z produkce Tesly? "Uřvanost" jsem zatlumil o cca 3dB(podle programu Hellish point) a stejně se mi projev tohohle reproduktoru na středech moc nelíbí...

Nebuď línej. Helish point máš, schema výhybky tu v sekci Tesla visí tak co ti brání se podívat jaké děličky to elektricky má?

ARZ460x se nahradit dá, už se to tu probíralo mnohokrát, naposledy předevčírem. Z produkce TVM jsou vhodné třeba ARX130-20 ale jednak už je jich málo takže jsou problémy se sháněním, jednak tam nepasují mechanicky, jsou nutné úpravy ozvučnice. Bohužel celkově to zabíjí koncepce beden a výhybka.

Síce je pravda, že koncepcia veľkého, pomerne lenivého basáku a malého streďáku nie je ideálna, ale podľa mňa to zabíja predovšetkým ten nepodarený streďák. Ten zabíja aj menšie a koncepčne výhodnejšie ARS 103x. Keď sa celkovo utlmí, aby natoľko nevrieskal, tak potom tam zase chýbajú iné tóny.

Chtělo by ho to hodit na nějaké současné měření a podívat se co to z něj vlastně leze. Udělat z něj jiný reprák se z něj asi nepovede ale třeba by se mu dalo alespoň trochu pomoci. Ostatně ARP150, což je také nechvalně proslulý reprák, nějaké úpravy poslechově pomohly i když primárně byly dělané za jiným účelem.

Zdravím,za pár kaček se mi dostaly do ruky celé origo výhybky z ARS 1034. Chtěl jsem je původně rozebrat na díly,ale pak jsem si všimnul,že mají "snad " úplně shodné zapojení i hodnoty součástek jako ARS 1054...Jen je tam navíc jeden odpor...Dali by se aspoň na zkoušku použít v těch 1054? Nebo jsem něco přehlíd v zapojení...

Ano daly proč ne? Stačí zkratovat ten tlumící rezistor co je na středech. Každopádně tady je vidět přístup ve výrobě. Je přece zcela jasné že ARN6604 a ARN8604 jsou úplně jiné repráky a oni na to klidně fláknou stejnou výhybku (když nepočítám ten tlumící rezistor).

to Thales: A kdybych tam ten rezistor nechal a použil to tak jak to je,stane se něco? Ten rezistor je na středech a střeďáky jsou u obou ARSek stejný. Nebo na co tam ten odpor přesně je?

Ten odpor je tam na snížení citlivosti. však si to zkus s ním i bez a uvidíš co se ti bude lepší líbit. Vývojáři však měli asi nějaký důvod proč u ARS1054 není nemyslíš?

Ještě jednou jsem projel ty obrázky zapojení(viz nahoře) a nějak jsem asi přehlídnul jiné zapojení polarity ve výhybce u repro ARV a ARZ.

Bych řek, že spíše by ten odpor dodán u pozdějších sérií na zmenšení uřvanosti střeďáku a bude jak u 103x tak u 105x. Stejnou výhybku používal i Janda u RS 334/534/634, to jsou typické výhybky počítané podle vzorce a pak prohnané bezdozvukovkou, u Jandy ještě doplněné odporem k motání výhybek.

Jasný,to bych pochopil...ale co to jiný připojení středu a výšek?

Všimni si že střeďák a výškáč jsou v obou výhybkách polarizovány vůči sobě navzájem stejně (je nepodstatné jestli +--+ nebo -++-), opačně fázovaný vůči zbytku soustavy je jen basák. Je to tak proto že logicky jiný reprák točí fázi jinak. A protože oni tehdy neuměli fázovat jinak než 0°nebo 180° tak jim to tak asi vyšlo lépe. Dneska se to dá po oměření a simulaci nafázovat dosti přesně, ne jen takto hrubě stylem jede/nejede.