Vzhledem k tomu, že k těmto budkám mám citový vztah - byla to moje prvotina - a pořád je omyvatelná tapeta neponičená a dřevo drží pohromadě, pustil jsem se do rekonstrukce. Původní odazení ARN 6604 +ARV161, výhybka pouze kondenzátor 10M+10M elektrolyty s diodami - to všechno v roce 1982...
Vzhledem k objemu cca 23l jsem osadil ARN5604 na plechový mezikus, DT99 +- pasoval do původní díry pro ARV.
Bedny jsem doplnil o výztuhy a něco tlumení z vlnkovanýho molitanu. V nejbližší době doplním foto a měření, mám to v druhým PC.
Výhybka je inspirovaná TM265 s tím, že DT300 se mi zvukově nelíbí, a s ARN5604 se snad podařil navázat celkem rozumně. Podle simulace vychází nejlepší charakteristika cca 20° od osy, takže bedny můžou stát rovně podél stěny, bafflestep mám kompenzovaný jenom částečně, takže raděj u stěny, ale s tímhle umístěním počítám od začátku. Reproduktory jsou cca 1cm od sebe a výškáč mírně mimo osu, jak bylo v osmdesátých letec v módě Vzhledem k budce se zapuštěným čelem jsou jasné difrakce na kmitočtové charakteristice, ale do jiných beden to dávat nebudu. Včera jsem si to poprvé pustil, a zvuk mě oproti původním bednám dost překvapil. Vzhledem k použití bazarových DT99 a "přebytečných" ARN5604 je to extra low cost projekt, cívky samodomo navinuty na kostřičkách z reproobchodu, kondenzátory TC205 a MKP X2 epcos - ty mě překvapily exra nízkým ESR-
z aukra za pár kč, u basáku bipoláry...
schéma výhybky - dělicí kmitočet cca 2.5kHz. Tak nějak si o to výškáč řekl, viz přidané měření

simulace, hotovou bednu jsem ještě neměřil, není to reálná SPL, mám normalizováno na 0dB

a impedanční char., nikde nejde pod 4 ohmy.

samotný DT99



a ARN5604:

Kde jsou fotky?

Dělička na 3,5kHz?

doplnil jsem, na dělička 2,5kHz, je tam u DT 99 na 2kHz taková díra, a nějak mi to tam po chvíli laborování zapadlo... možná to dělá rantl bedny, netuším. měření - viz první příspěvek. Původně jsem chtěl trochu níž, ale tohle se mi nějak nedařilo jinde rozumně navázat. Dost mě překvapila ta impedančka DT99, dvakrát jsem to kontroloval, jestli mám dobře nastavenej limp, ale je to tak, oba kusy prakticky shodný a odpovídá to i firemním údajům monacoru, potažmo i dělicí kmitočet.
to Ransom: myslím, žes ty bedny viděl, laťovková klasika z dávné historie, vpředu fialovo- lesklá řídká tkanina. Dávám to sem, že kdyby se někdo nechtěl trápit s DT300, tak aspoň nějaký řešení za pár peněz pro ARS830 a podobný bedýnky. Fotky příp. nějaký stvořím, ale mám tenhle týden deathtime, tak asi pozděj.

No...podle mimoosového měření musíš vidět, co je rezonance a co je difrakce. Jinak to měření samotných měničů vypadá dost nehezky. To asi nebude bezodrazový.

Taky pridam radu, hodne se ti tam toci faze, takze si zmerene impulsky vzdy posun co nejblize k T=0, samozrejme obe o stejny cas, at si nerozhodis vzajemnou fazi. Faze se roztahne, a bude se ti to lip navazovat.
No a kdo chce videt vsechny smerovky soucasne, coz XSim neumoznuje, tak si stahnete VituixCAD.

I Marcelův Xover to podporuje. Je to proti starýmu LspCadu 5 poměrně velká výhoda. Jenomže jsem línej kreslit schéma...v LspCad 5 je tohle zase jednodušší, páč si člověk kompletní člen přidá pouhým kliknutím jako sériový nebo paralelní. Háček je pak zase v omezení počtu pásem a počtu členů...

Zrvona v Xoveru lze pridat cely člen (seriovy/paralelni RLC + filtry a cely kresleni schemat je oproti napr. tomu jinak super VituixCadu naprosto intuitivni a rychly (i přes zname bugy samozrejme).

+1

Xover je ok, ja jen presel na Vituix CAD, protoze Xover furt pada, a uz me to tocilo. A Vituix ma i par dalsich sikovnych featurek, jako zobrazeni power response a DI. Skoda ze Mabat nenabizi tu novejsi, stabilni a featurama narvanou verzi.

Já to myslel tak, že není potřeba kreslit žádný propoje. Prostě si člověk vybere branch, zaklikne ho a je zapojenej.

měření jsem prováděl tak nejlíp co mi podmínky umožňují, venku, cca 0.5m za bednou rovná stěna, 1m nad trávníkem, a cca 10m daleko živý plot. Je fakt, že M-1 byl přilepenej izolačkou ke hliníkovejm schůdkům, tohle bych ještě měl doladit. Další chyba je, že občas projede auto a jiný ruchy, a měřím to jenom výstupem ze zvukovky, cca 0.5V na repro. Předzes mám bateriovej, na 9V s TL71, šum cca -80dB proti signálu. Všechny přenosný zesilovače co mám, mají můstkovej výstup, takže obtížně použitelný na tohle. Samozřejmě když to proženu filterm 1/6 oktávy, tak to všechno vypadá podstatně líp, ale prezentuju co jsem naměřil, nechci to prodávat

to Kocour: při kontrole sfázování jsem si zobrazil jenom 1-4khz, a mám na 2.5kHzrozdíl fáze cca 15°, líp se mi to nepovedlo. Okolo2 kHz to sedí úplně přesně.
Samozřejmě naměřil jsem to jenom ve vertikální rovině, navíc asymetrie výškováho repro to dělá trochu jinačí vpravo a vlevo, ale jak píšu, je to aspoň trochu rozumný využití staré bedny. Srovnání zvuku jednoho kusu před rekonstrukcí a druhého po, tak to mě dostalo, nečekal jsem, že to bude až o tolik lepší.
LSPcad mi na ničem nejede, nebudu si přece kvůli jednomu programu instalovat další virtualbox s win xp... Ten vituix určitě vyzkouším, zaujal mě třeba ARTA recorder, to by mohlo dost zrychlit měření a taky potom můžu publikovat ta pěkný obrázky jak ostatní .

Rozdíl fáze 15° je úplně v pohodě. I 50° je ještě furt slušný navázání, pokud vychází charakteristiky v pořádku. Ono se to skládání těch barevnej čáreček přes sebe občas trochu přeceňuje. Ani učebnicový filtry v odporový zátěži na sebe přesně nenavazují.

kodl - lze tuto kombinaci osadit do menší bedny- teda do menší čelní desky cca 360*235 mm.
Oproti tvé bedně, asi nebude sedět frekvenčka. Objem cca 16 až 18 litrů podle výztuhy co se tam přidá.
mělo by to být na zahradu k práci, takže v rachotu strojů ledacos zanikne.
Tak se uvidí. Chěl jsem levné řešení


ARS 830 maji asi jiný rozměr -
Typ reprosoustavy: ARS 830
Použité reproduktory: ARN 664; ARV 161
Rozměry [mm]: 495x285x252
Typ ozvučnice: uzavřená
Kmitočtový rozsah [Hz]: 40-20 000
Impedance soustavy [ohm]: 4
Maximální standartní příkon [W]: 50
Objem [l]: 20
Charakteristická citlivost [dB]: 85
Hmotnost [kg]: 8.0

ARN 664 je 20cm reprák, a ARN 564, ARN5604 je 16cm reprák, to by byla úplně jiná bedna, a nějaký rozměry čela u tohohle asi nebude velkej problém. Takže z ARS830 to půjde udělat podobně jako to mám já - plechovej mezikus na repro a někde koupit ARN 564, ARN5604, případně novou přední stěnu, a pak můžeš stejně udělat I TM265, to je v podstatě za stejný prachy, pokud budeš kupovat i výškáč. Ten ARN664(6604) moc ve dvoupásmu nefunguje...
A jestli je to "pracovní bednaů, tak by mohla být řešením k ARN5604 a ARV161 výhybka "ala Godz"

Chtěl bych uvést dotaz na pravou míru.
Vím, že rozměry a umístění repráků v bedně je jiné. ARV 161 posunut mimo osu a ARN 6604 má větší díru pro reprák a k tomu všemu bedna má rantl .Jen jsem se chtěl ujistit zda když dodržím rozteč repráků a zruším rantl, bude ještě frekvenčí charakteristika podobná nebo to půjde totálně do háje.

No, ptal jsem se na tuto kombinaci z těchto důvodů.
1: bedna je hotová a má jen jiné rozměry( pozůstatek komerčních repro) takže rozměr přední desky co jsem psal.

2: mám doma se válet zmíněné repráky ARN 5604 a Monacor DT 99 co jsou zmíněny na začátku.

3: TM 265 jsou v rozpracovaném stavu a přijdou jinam. A za DT 300 + WG + vyhybka - už cena překračuje mnou daný rozpočet na příležitostný poslech na zahradě.

Tohle není žádnej high end, taky jsou to bedny z roku 1982, s rantlem. výška cca 40cm, šířka cca 30cm, hloubka 27. Takže vnitřkem, je to jistě pod 20l,
je to menší než jsem na začátku uváděl ARS830, to spíš kvůli shodnýmu původnímu osazení reproduktory. Vyfotil jsem to mobilem, je tam fakt málo světla, ARS830 mají jistě větší vnitřní objem, ale asi bych to extra neprožíval. Nějakej litr dolů může ubrat spodní konec basů, ale vzhledem k tomu, že se ARN 5604 dávaly do 1PF06762, který mají vnitřkem cca 12l, tak bych se toho nebál.
Výkres jsem žádnej nedělal, teda dělal, ale od r. 1982 se jistě ztratil



Rožky toho "meziplechu" jsem musel podložit, protože jinak se při dotažení šroubků na ARN a na krajích, ten plech se začal vlnit, a nedosedal na těsnění, co je pod ním, a to je 1mm nerez. 2-3 mm hliník by možná udělal lepší práci. fotka ještě z loňska, když jsem to měl v dílně. Líp by ten meziplech fungoval, kdyby byl venkem kulatej, ale to by zase kolidoval se stěnou a vejškáčem... Do bedny jsou přidaný výztuhy mezi přední a zadní stěnu, mezi boční stěny, tlumení vlnokým molitanem na všechny stěny, vzadu je kulatej terminál na banánky i vidličky, ten spoň těsní, na rozdíl od origo díry na dvoulinku.
A fotky chtěl už dávno Ransom, tak aspoň po roce...
Jo a až se někdo zeptá, proč je ten vejškáč o kousek pootočenej, tak je to proto, že už v tom čele bylo tolik děr, že jinak vždycky sjel některej vrut do přecházející díry, kterou jsem sice zaplácal tavným lepidlem, ale tomuhle efektu to nezabránilo.

Tak to nevypadá tak zle .
Plech se krásně blyští a hází pěkný prasátka. Přidal bych k tomu disco kouli a je vymalováno.
Podle obrazků co jsou vidět řekl bych že mám ty bedničky menší. Udělal přední stěnu novou, krapet menší a repráky trošku blíže u sebe.Hrany bych zkosil tak 10 -12 mm pod 45 stupni po celém obvodu.Pár výztuh uvnitř bedny, nějaký tlumení atd. Více bych tomu nedal, jak píšeš low- cost bedna.
Když se na to tak dívám tak výška mimo osu nevypadá zle. Budu přemýšlet jak to nakonec udělám.
Objem je jasnej, jenom mě šlo o to jak moc se rozhodí frekvence při menší stěně a bez rantlů. Bude stát blíže stěny na poličce, tak se trochu posílí basy.
Zkusím a uvidím. No spíš uslyším

Pokud bedna nebude mít rantle, jenom dobře, mělo by to být na horním konci pásma trochu lepší, ale stejně je ta deska poměrně široká, takže difrakce budou.
Já to udělal jenom proto, že k těm bednám mám citovej vztah, byly první, co jsem kdy udělal, ale zase jsem do toho nechtěl nějak extra zasahovat, aby to pořád vypadalo dobově.

Když tomu dá člověk pěkný zevnějšek, tak to asi některé překvapí, co to vlastně hraje.
Je tam ještě ten rámeček ze síťkou. tak repro stejně nejsou vidět. Vyhydku poskládám snad ze zbytků co kde najdu. Porád si myslím, že budu hrát lepe než Geniusy od domacího kina.