Nakonec pokecáme i o zesilovačích. Jenom to z mé strany ukončím tím, že se snažím používat ty komponenty, které mám nevyužité. Včetně jejich slabin ve zpracování signálu. Buďme tedy konkrétní: Yamaha CRX 330. Má to zesilovač D, na první dojem překvapivě dobře hrající. Ovšem záměna za analogový zes. je poznat na příjemnější barvě zvuku. Chybí to spárovat s bednama.To pořeším poslechem ve studiu. Určitá šance je decentně přidat jednoduchý sub. Ale našel jsem staré vlákno na Hifiroomu, kde je přesně řečeno: Jsem přesvědčen, že na konci této dlouhé nemoci (Audiophilia neurosa) bude jen a jen zjištění, že se ti podařilo vyladit své nádobíčko a to včetně poslechové místnosti pouze na poslech jednoho LP (CD), či dokonce jedné jediné skladby. Všechny ostatní ti budou vracet akutní příznaky této zákeřné choroby a to jen a jen proto, že vznikly za jiných podmínek, byly nahrány v jiném studiu, na jiných nástrojích a aparaturách, jinými hráči a dokonce i jinými zpěváky než na které jsi naladěn. U mne je to přesně tak a uznávám, že nejrychlejší řešení by bylo začít od nuly s komponenty o třídu výš.

Tři fotky úplně konkrétních trapičů sluchu. Zatím, protože vše je v nahrávkách....

Na hifiroom pozor. Tam je totiž hromada uživatelů, kteří slyší i trávu růst (zejména, když je u té trávy i cenovka), tak abys neskončil u podkládání kabelů žulovými bloky.

Asi už tohle vlákno brzy chcípne, to je přirozené. Ten TPA3116 mám taky a jsem rád, že to tady mohu beztrestně říct. Poslouchám to venku a natírám u toho okna. Rád si přečtu, co všechno se řeší na hájendforech, vím o tom. Nevím jak vy, ale nikde jsem nepostřehl snahu seriozně postavit pocit změn záměny kabelů (atd.) proti fyzice, měření či obvodovému řešení. Takový nadšenec asi neexistuje. Ale to nás nemusí trápit.

Ale coby ne. Já sám jsem tady někde (teď to už zpětně hledat nebudu) výsledky slepých testů tůzných hájend kabelů. Verdikt: Při slepém testu nikdy žádná Valhalla envyhrála, všechno bylo v rámci statistické chyby.

Každému človeku so zdravým rozumom je jasné, že sa za žiadnych okolností nedá (sluchom) rozoznať ani najlacnejší reprokábel voči najdrahšiemu pri zhodnej dĺžke, priereze.
Len koľko ľudí ten zdravý rozum má???

Keď to postavíš takto absolutisticky, tak samozrejme nemáš pravdu.

Prečo "absolutisticky"?
Každá elektrotechnická meď (vodičov) je "bezkyslíkatá" a vysoko čistá.
A či je 99.99998% (čím sa chvália niektoré hahafirmy a čomu neverím) alebo iba 99.998% - tak na tom fakt prdlajs záleží.

Omnoho väčší rozdiel niektorých parametrov bude medzi dvoma kusmi reproduktorov aj drahých od "zvučného" výrobcu a to žiadny hihi(end)chuj nerieši...

Ono to tak ale opravdu není a kabely jakýsi vliv mají.
V tom tvém příkladu: Křížák z obyčejné CYSY 4x0,75 proti obyčejné dvojlince 2x1,5. Stejná měď, stejná izolace, stejná délka, stejný průřez, stejný DC odpor, ale u křížáku výrazně menší indukčnost. Indukčnost reprokabelu může vytvořit s kapacitami v reprosoustavě (což nejsou jen kondenzátory výhybky, ale i kapacity v náhradním schématu repráků) rezonance. Ty mohou klidně udělat 0,5dB zvlnění na slyšitelných frekvencích. Což u vypiplané soustavy bude znát. Stejně jako difrakce na hranách a podobné zdánlivé maličkosti. Menší indukčnost - rezonance se posouvá výš, ideálně mimo slyšitelné kmitočty.
Předražené reprokabely jsou samozřejmě nesmysl, ale některé jevy fungují doopravdy.
Neexistují kabely, které by reprodukci vylepšily. Ale existují takové, které mohou naopak škodit.

A porovnanie 4x0,75 voči 2x4 by vyšlo ako?
Nejak sa mojej hlave do tých vzorcov nechce.

Taková otázka do pranice:
Že jde difrakce na hranách bedny a nezapuštěné měniče poznat u bezodrazového měření, to je jasné. Ale zkoušel někdo vlastně měřit ten rozdíl z poslechového místa? Nebo zkoušel někdo poslechově srovnat bednu s hranatým čelem vs. zaobleným čelem, nebo zapuštěné vs. nezapuštěné měniče?

Tak k tomu bych chtěl vidět měření. Když měříte jednotlivé reproduktory, taky používáte CYSY, aby s jejich parametry bylo počítáno už v návrhu?

Mimado:
Indukčnost kabelu je velmi malá, naopak kapacity v celé RLC síti, včetně náhradních obvodů repra jsou velké. Teotericky by k tomuhle jevu mohlo dojít, takže jsem pouze akademicky rozporoval Tatkovo tvrzení. Ze všech těch hajendistických fyzikálních dezinterpretací o polarizaci dielektrika, kapacitách reprokabelů, skinefektu, bezkyslíkatých vodičů, vlivu zlata, Alnika, gutaperči, žuly a unobtainia, a já nevím co všecko člověk musí trpně poslouchat, tohle jediné mi jakýsi nepatrný smysl dává. Snad tě uklidní, že sám takové věci neřeším a ani mě nehne na tohle téma pořádat měření nebo slepé testy. Byl to opravdu jen čistě akademická poznámka. Jinak si z těchto věcí spíš utahuju.
TLU:
Jo, udělal jsem celkem troje TM-380 bez zapouštění repráků, zato se zapuštěnou přední stěnou a s rámečky. Takže difrakcí jak nasráno. Střed proti výšce tak je dokonce proti měření asi o milimetr hnutý v ose Z! Žádný poslechový dyskomfort proti zapuštěným reprákům jsem nezaznamenal a vůbec si nejsem jistý, že bych nějakou změnu slyšel při přímém porovnání. Vždyť já sakra neslyším ani když ten rámeček sundám, a to se tak snažím!
Poslechově by se to beztak srovnávalo dost těžko. Když postavíš vedle sebe dvoje shodné bedny, jedny s hranou a jedny zaoblené, budeš mít každé v jiném úhlu a v jiném bodě místnosti. Co tam třeba během poslechu zasunovat hranu pomocí serva? To by bylo téma na příští poslechovku!
Tatko:
Měrný odpor lanka 1,5mm2 je cca 13,5Ω/km. Při 4mm2 to je cca 5Ω/km. Při deseti metrech kabelu bude celkový činný odpor 0,27Ω, respektive 0,1Ω (jsou to dvě délky). A teď: Kdo má u HiFi aparátu vůbec takhle dlouhé kabely? Já mám něco přes metr. Jaký asi vliv bude mít byť i těch 0,27Ω na soustavu, která sama o sobě zařazuje do série s každým reprákem nějaký činný odpor minimálně 0,5Ω... Podle mě to bude mít vyloženě psychologický efekt.

Já mám rád kůží potažený volant. Jezdí se mi s ním pocitově líp než s polyuretanovým. Znamená to tedy, že kožený potah volantu má prokazatelný vliv na podvozek a motor!!!

Ved to...
Napriklad ja mam kable dlhsie, nez treba, navzajom o nieco roznej dlzky.
Opakovane som si odskusal, ze pri najlepsej snahe nerozoznam ani skokovy jednopercentny rozdiel vo frekvencii ani hlasitosti.
Miestnost aj umiestnenie bedni ma hodne daleko idealu - dokonca ich ani nemam v zhodnej rovine.
A ako dobre zneju.
"Inde" mam "podpise": Rozdiely, ktore nepocujem - mam v...
Apropo - dvoje navzajom odlisne, hoci vynikajuce reprosustavy maju rozdiel v podani zvuku, ktory pocut mozno.
O meter kabla navyse nepocuje nikto.

Tak tady je něco k tomu skin efektu
https://cs.wikipedia.org/wiki/Skin_efekt
otázka je nakolik se to projevuje v našem hifistickém kmitočtovém pásmu

Ohledně měření a vlastností reprokabelů a kabeláže vůbec a zdejšímu hlásání o té bezvýznamnosti bych doporučil si nastudovat toto:
Sýkora, Bohumil. - Kabel je víc než jen kus drátu. Stereo & Video. 1994, 2.
Sýkora, Bohumil. - Vliv reproduktorových kabelů na kvalitu zvuku. Audio Video Revue. 1997, 2.
Sýkora, Bohumil. - Kabelová kabala. Stereo & Video. 1995, 5.

Někdy těch 0.5dB udělá celkem podstatný slyšitelný rozdíl,záleží do jakého pásma se to zrovna trefí a ten příklad 0.27 Ohm jde přece jednoduše vyzkoušet předřazením třeba do výškové sekce vyhybky .
Kupodivu dost z těchto nedokonalostí (ostré hrany,nezapuštěné repro atd. ) je slyšet,jen je třeba vědět na co se při poslechu zaměřit a podepisuje se to i na celkové akustice místnosti.
Spíše jde o to proč něco takového v dnešní době dostupného měření a simulací dělat...to je jako skok o 30let zpět k Teslám,Videotonům a RFT
Když dělám repro co má za něco stát,tak měřím na stejném zesilovači i kabelech na kterých to bude hrát a každý reproduktor samostatně a následně i reprobednu a doladím hodnoty součástek vyhybky aby se shodovaly.Už se mi stalo že i párované reproduktory od výrobce jsou rozdílné.

Sci-fi.
Bedne robíme tak, aby sa dali opakovať, aby si ich mohli postaviť viacerí záujemcovia. Máme snáď každého vyzvať, aby doviezol svoj zosilovač a káble a každému treba robiť výhybku na mieru? Že toto vôbec niekomu napadne. Ten vplyv týchto komponentov je tak zanedbateľný pri meraní, že ani nemá význam to ďalej rozoberať.
To už väčší význam a prínos by malo meranie daných sústav priamo v miestnosti, kde budú hrať - do návrhu výhybky sa tým pádom zahrnie aj vplyv miestnosti. Ale čo keď si pánko potom zmyslí, že bedne predá? U iného budú hrať ako z prdele, lebo nebude zohľadnená miestnosť. Preto sa znova vraciam k tomu, prečo robíme bedne také, aby hrali čo najlepšie v rôznych priestoroch.
Nedávno na Ransomovej posluchovke sa účastníci presvedčili, že zvukové rozdiely medzi slušnými zosilovačmi sú prakticky nepočuteľné, až mizivé. Takže znova ilúzia o rovnakom reťazci na meranie a počúvanie. A káble sú na tom podobne.

Ja na to ani nebudem radšej reagovať...

Jakoby tu zasmrděl hifista...

5 cm pohyb hlavy pri posluchu spraví väčší rozdiel výsledého vnemu, než 5 metrov reprokábla kábla navyše.
Asi si spravím fixátor hlavy