vidím, že jsem vás vytáhl od pečené husičky něco dělat...
To Ransom: na jakým kmitočtu a jakou cívku jsi měřil?
Já jsem holt zvyklej takhle uvažovat z KV/VKV techniky, měřil jsem to kdysi taky, a na 20kHz už byl rozdíl v indukčnosti naměřitelnej. Ale musela být ta cívka těsně na desce, 5mm podložení a už to byl rozdíl na hranici změřitelnosti. Ta výhybka na překližce se mi líbí, já jsem na to moc lenošnej a dělám lakovou fixou čmáranici na kuprextit...

Cívka vzduchová na hranaté kostře drátem 0,5mm, měřeno jen na 1kHz. Při podsunutí cuprextitu změna nulová. Klidně to ještě zkusím při 10 a 100kHz. Pro prdel jsem to zkusil i se šroubkem M3x22mm a hele ho - indukčnost vylezla z 2,8 na 3,1 mH, jakost spadla na 5.
Jádrová cívka bude na cuprextit háklivější, pokud se přiloží pólem jádra přímo k desce, ale rozhodně ne tak, že by to ve výhybce nějak vadilo. Závity nakrátko drátem jsem tuhle zkoušel u vzduchových cívek aj vyrobit - zajímalo mě, co udělá v tlumivce mezizávitový zkrat, když tak rád používám starý dráty. A nic. Jak to nemá jádro, vliv je minimální.
Neměly ty tvoje vf cívečky feritový dolaďovací jadýrko?

Moje vyhybky na TM380 vypadaj takto. Ze strany soucastek je to myslim celkem divatelne, ze strany spoju je to bes a je videt ze probehla recyklace kdeceho, i starych kuprexitu na kterych puvodne byly uplne jine vyhybky.
Ale jak jsem je delal tak jsem si rikal ze si s tim moc hraju, sezere to moc casu. Plne chapu TLU i ransoma ze napraskaj soucastky slintakem na jakokoliv podlozku a jen to propoji. Pokud nekdo sazi vyhybky jak Bata cvicky tak to asi ani jinak nejde. U vyhybek jde o jine veci nez jak to vypada.

TM380 jsem dodelal do poslouchatelneho stadia (ne do finalniho vizualniho) a nenapadlo mne nic jineho nez je porovnat s URS3100. Popravde, nevychazim z udivu jak je charakter zvuku rozdilny. Cimz nerikam ze by nektere z techto dvou hraly spatne, URS3100 i TM380 jsou vyborne bedny.

URS3100 jsou dospele bedny, jdou hodne dolu, zvuk je do detailu prokresleny a lepsi bedny jsem zatim urcite nikdy neslysel. Ovsem nahravky bez milosti selektuji a co je mizerne kvality ma clovek po chvili chut vyhodit. Nebo si pustit neco jineho.

TM380 jsou jine. Vnimam snad az absenci nejnizsich basu a basu je celkove docela malo (asi si zkusim si pohrat s odpory ve vyskove a mozna i stredove sekci), ovsem ARE predvadi fantasticke stredy a vysek je skoro az nadmiru. A to tak ze kdyz prepnu zpet na URS3100 mam chvili dojem jako by URS3100 vysky moc nehraly a ucho si musi chvili zvyknout. Jenze co je podstatne, hudba nahrana v horsi kvalite pres TM380 zni tak ze jakekoliv myslenky na vyhazovani nejakych nahravek nemam. Normalne poslouchatelne.

Rozdil ve zvuku je tak velky ze mne donutil udelat si pripravek pro LIMP, tak prikladam jak mam TM380. Snad je to dobre

Porovnaval to nekdo? A slysite to podobne?

Hraju PC - Creative SB X-Fi HD - DPA220.

No...basy nebou TM380 hrát pořádně nikdy. To je prostě daný tím basákem. Ani verze s kompenzovaným bafflestepem se co do basů nemůže modelu URS3100 ani jen přiblížit. To je prostě fakt a zvětšování předřadných rezistorů před středama a výškama akorát potlačí pásmo od 600Hz nahoru...ale basy hlubší a ani výraznější nebudou.
No a co se týče toho charakteru středů a výšek, tak odpověď lze velmi rychle najít ve směrových charakteristikách obou beden.

Jen se jeste divam na muj obrazek z LIMPu a porovnavam ho s tim ktery je na prvni strance tohoto tematu. A nejsou uplne stejne. Na prvni strance je vyrazny peak na necelych 60Hz, snad pres 20 ohmu. Ja ho tam nemam. Ukazuje to ze tam muzu mit nejakou botu?
Smerovky vidim ze u URS3100 a TM380 nejsou ani zdaleka stejne, ale mne to zase tak moc o charakteru zvuku nerekne

Ten první peak není bůhvíjak důležitý. Říká spíš něco o Qms + BL samotnýho basáku a tlumení bedny - resp. o Qt celku basák-ozvučnice. Můžeš mít třeba basky s nižším BL, nebo Qms, nebo míň vytlumenou bednu a proto je ten peak nižší. Na výslednou frekvenční charku co se basů týče to nějaký vliv má, ale není to nic dramatickýho. Nemyslím si, že tam máš nějakou botu, páč zbytek se shoduje.
No vidíš a ono to právě o charakteru zvuku mluví moc. Často se píše, že člověk neposlouchá grafy, že oko není ucho, že dvě bedny s rovnou charkou můžou mít naprosto odlišný zvuk atd.
A ono právě když má člověk něco naměřeného a trochu těm grafům rozumí, tak i bez poslechu umí odhadnout, jak ta bedna asi hraje a proč hraje tak, nebo onak. A proč dvě bedny, které v referenční ose měří takřka stejně hrají ve skutečnosti tak moc rozdílně. Ty směrovky pak řeknou skutečně skoro všechno.
U TM380 je vidět, že ten výškáč směruje až někam za 10kHz jen velmi málo. Tudíž vyzařuje do prostoru v rozsahu 4-11kHz mnoho energie. Proto je TM380 na vyšších středech a výškách taková "nabroušenější" a brilantnější. ARE5808 zase od 2,5kHz začíná poměrně výrazně směrovat a tak je v rozsahu 2-4kHz ve vyzářeném výkonu trochu propad. To zase dělá takové decentnější středy. Kombinace toho celýho je pak k horším nahrávkám milosrdnější - soustava si totiž trošku vymýšlí.
URS3100 má už 25mm kalotu BC25TG, takže začíná směrovat o něco dřív, než D19TD v TM380. Tím se zdá, že je výšek u URS3100 méně a projev se může jevit oproti TM380 v přímém srovnání trochu pod dekou. Navíc u URS3100 jsem se snažil o co nejvyrovnanější vyzářený výkon a co nejlepší směrovostní index (vzhledem k použitým měničům) i za cenu obětování osové charky (referenční osa je pak 30° mimo os soustavy) a taková bedna už zrovna milosrdná není. Dost tvrdě to pak selektuje kvalitní nahrávku od nekvalitní...ale tu kvalitní to v rámci svých možností zahraje tak, jak to zahrát má.

TLU: Krasne vysvetleno. Velke diky, zase jsem se mozna nejen ja neco priucil.
Zkusim TM380 jeste s ARN226-05, mam ho tady. Jsem zvedav zdali tam bude nejaky rozdil.

Ano, ten prispevek TLU by se mel nekam natrvalo vyvesit.

A jen pro poradek, zkusil sem vcera TM380 s ARN226-05/4 a jak rika TLU, hraje to uplne stejne.

Drevotrieskový materiál bol zadarmo, doslova z toho čo ľudia vyhadzovali (predné čelo 18mm, ostané 17mm). Nejakú bižutériu som musel nakúpiť, najmä lepšie kondíky, nechcel som tam cpať staré bipoláry s pochybnou životnosťou. Nešiel by som do toho keby som väčšinu dielov aj tak už nemal doma. Cievky vyrobené ručne. Ak zrátam všetky investície, tak jedna bedňa vyjde asi na 50 €. Nemám väčší nadstavec na ručnej fréze, takže skosenie bude asi iba 8mm miesto požadovaných 10mm. Ešte to musím vytmeliť zvnútra a napchať tmel aj do zvyškov ktoré ostali po tmelení vrutov. Potom na to pôjde samolepiaca fólia. Ešte som s ňou nerobil, tak hádam sa mi to poradí. Zapustenie streďáku 4mm sa mi zdá málo, mám ich s tesniacou gumičkou po obvode vonkajšej hrany. Trošku presahuje pred čelo. Výškače som umyl acetónom aby vypadali o niečo krajšie. Dúfam že cez víkend ich dokončím. Dnes som sa celý deň kašlal s výrobou budiek. Už som si spomenul prečo som si už dávnejšie povedal že už nič vyrábať nebudem.

Jééé, toto znám velice důvěrně. Vždycky se snažím využít kdejaký odpad a pak to je mnohonásobně pracnější.
Moc pěkné!
To těsnění po obvodu ARE se přeci dá sundat a zahodit. Je tam jen pro případ zadní montáže.

Ja som ARE obkresloval aj s tesnením, čo znamená že ARE bez tesnenia vo vyfrézovanom zahĺbení má vôľu 2 mm a nechce sa mi to tam tmeliť. Uvidím ako to spravím. Neviem či to tesnenie až tak brutálne ovplyvní difrakcie, aby som to počul, ale určite to bude lepšie vyzerať s ním než bez neho. Ináč aj výškače mierne presahujú, je to cítiť prstom pri prechádzaní hrany. Zahĺbenie je presne 6 mm. Sranda že výškače majú rôznu polaritu, zmeral som ju. Možno sú to odlišné série?

To zahĺbenie je na výkresoch vždy orientačné, keďže príruby mávajú spravidla pár desatín tolerancie. Je preto nutné si vždy najprv opatriť meniče, zmerať ich rozmery a až potom frézovať.
Frézovanie pre ARE5808 je primárne navrhnuté pre menič bez tesnenia, nakoľko je tam zbytočné. Väčšie zahĺbenie streďáku by už v kontexte s výhybkou bolo skôr nežiadúce, keďže by pohlo osou "Z". Vzhľadom na pomerne veľký rozptyl parametrov ARE5808 ale samozrejme nie dramatické.

Neviem do akej miery je možné tmeliť hranu s namontovanými meničmi - aby išli znovu vybrať bez toho aby sa hrana poškodila. Budem to musieť vyskúšať. Možno hranu na ARE / Mirage niečim namažem, nejakým olejom, aby to šlo ľahšie vybrať keď tmel trochu strvdne.

Tak jistě ne. Když už to musí být, tak papírová lakýrpáska lepidlem ven, ne na reprák. Pak to můžeš rozdělat a obrousit bez repráků.

Stačilo naolejovať bok reproduktoru, pásku som nemusel dávať. Git to nestrhlo, keď trošku zavädol. Pozor! Fotky výhybky v prevedení "vtáčie hniezdo" sú na výstrahu, ako by to nemalo vyzerať (ale funguje to). Za hrot na letovačke sa ospravedlňujem, ale kvôli posledným trom spojom sa mi nechcelo robiť nový. Aspoň som mal prskavku už v predstihu.

Ako to hrá?

Výšky splnili očakávania, ktoré som mal od tej kaloty. Keďže moje očakávania boli veľké, tak ma to nešokovalo (ale hrá to vynikajúco). Mimochodom, výškaše sú každý iný - nielen polaritou, ale aj otvory pre skrutky sú odlišné - na jednom sú väčšie - nepýtajte sa prečo, hrá to skvele tak to neriešim.

Stredy sú krásne. Synkopické spevy sa ukázali, každý jeden má svoje miesto, pekne a čisto vynikne. Celé stredné pásmo dostalo priestor.

Môžem porovnať s Totem 100, ktoré som venoval otcovi. Oproti Totem 100 má stredné pásmo oveľa viac priestoru ("do strán"), je tam počuť krásne detaily - ako som už písal synkopické spevy. Výšky sú jasné a hrajú dobre aj pri nízkych hlasitostiach. Basy mi ešte vŕtajú v hlave. Nie som si istý polaritou basákov. Možno si to len namýšľam a vsugeroval som si nejaké divné pocity. Možno som nemal dať 0,15 Ohmový rezistor k cievke aby som dosiahol 0,75 Ohmu - podľa schémy má byť 0,8 Ohmu - ale pochybujem že by som rozdiel 0,05 Ohmu dokázal počuť (a vôbec niekto).

Na basoch mám ARN 669 - modré prevedenia ktoré som zatrel na čierno, tipujem 2. polovica 70. rokov 20. storočia, aspoň podľa stránky https://tesla-archiv.estranky.sk/clanky ... ory-tesla/ Hrajú pekne. Neskresľujú.

Na basákoch som nemeral polaritu, vychádzal som z toho, čo tvrdí vyššie uvedený článok, že červená bodka je +. Budem to musieť overiť, lebo mám podozrenie že to môže byť opačne. Počúval som zatiaľ Aqualung a One Size Fits All a vŕta mi v hlave chrobák polarity na basákoch, lebo počujem, resp. nepočujem isté veci tak ako som očakával.

Za sfušované povrchové prevedenie bední sa ospravedelňujem. Možno vyzerajú pekne zo vzdialenosti 2 metre, ale pri bližšom pohľade bijú do očí nedokonalosti.

EDIT: Zabudol som dodať - na basákoch som acetónom vyčisitl závesy a natrel regumom, reprák bol dosť vyblednutý, natrel som ho čiernym tušom.

- výhybky sú ozaj strašné. Ale na prvé vyskúšanie "ako to hrá", dajme tomu.
- keby si nefotil pájkovačku, nemusíš písať básne na hrot.
- polaritu vyskúšaj jednoducho baterkou.
- rezistor v sérii s tlmivkou pred basákom vyhoď.
- závesy na basákoch je ešte vhodné "zakonzervovať" silikónovým olejom.

Pokud dobře vidím, tak nad pravou TM-380 máš ještě A-380. Velmi stylové!
O basácích Tesla se tady kolem dokola opakuje, že je nezbytné před použitím kontrolovat skutečnou polaritu, protože bývala značená nahodile. Spolehnout se dá pouze na nejnovější řadu s vyraženým plusem na terminálu.
Odpor u tlumivky v basech je uvedený nejvyšší, který se nemá překročit. Čím nižší, tím lépe. U ostatních by se už dodržet měl.
Provedení výhybek nemá smysl komentovat. Hraje to a klidně to takhle bude hrát dalších dvacet roků.
Jen ze srandy: Kdybys byl můj učedník, za tu smyčku u trafopáječky bys dostal ránu 1000V Megmetem. Ne že je stočená (to se už někdy přihodí), ale že je krátká.

Ďakujem za pochvalu.

Polaritu basákov som nemeral, lebo na nich práve schla farba a nechcel som ich chytať.

Rezistor 0,15 Ohmu nahradím kusom drôtu.

Hrot na letovačke je taký krátky z jediného dôvodu: už som nemal potrebný drôt na výrobu po ruke, okrem jedného kúsku, a bol som lenivý ísť hľadať do garáže do bedne z drôtovým bordelom ďalšie.

A-380 je tam v spoločnosti sovietskych metrovagónov, Liazky Monty system, traktora Belarus a vozňa londýnskeho metra. Plus piest z jawy, malý drevený globus, pyramída, dichroické kocky a iné "haraburdy".