Většina měničů seas jsou jen předražený standardní věci. Osobně fakt nevím, co bych si z nich vybral...ale v současnosti asi nic. Dám přednost SB, Peerlessům, Daytonům, HiVi, Sica-e nebo i Visatonu.

Po týdnu jsem se opět dostal k návrhu. Provedl jsem simulace u repro, které se mi líbí, nebo líbily. V příloze je screen. Velmi se mi líbí ten Seas, vyšel fakt pěkně. I když bude problém s dostupností. Z dostupných a za relativně dobré peníze mi přijde fajn i ta Beyma. Zklamání je TIW 300, buď jsem někde udělal chybu, nebo za ty peníze je předražený. Vás prosím, abyste okoukli simulaci zkritizovali co je špatně a proč? Děkuji

chyba je, že neumíš kliknout na tlačítko a-c což je automatickej výpočet BR. Pak jsou tam najednou jiný hodnoty. snažit se to natáhnout dolů nesmysným objemem bedny a "podladěným" BR dopadne takhle.

Ale pořád je to jenom simulace. Otázka je, co od reprosoustav očekáváš. Pokud hudbu, tak pod 50Hz už toho v hudbě moc není, pokud efekty u filmu, tak doporučuju samostatnej subwoofer.

A pořád neřešíš další podstatný věci, jako je navázání na střeďák, zkreslení a charakter zvuku repráků, který mají jít na sebe, směrový charakteristiky...

Sice už jsem něco odsimuloval a postavil, ale pořád se necejtím na to, abych na nějakej "lepší" projekt sám vybral repráky. Když už je mám, tak už ten zbytek konstrukce tak nějak navazuje na sebe, pokud víš, co a jak. A prot třeba když jsem odladil znovu výhybku na minibedýnky Helium, tak vyšla jenom trochu jiná, než vymyslel původní autor.

Takže bych ukončil teoretirzování a postavil si nějakej hotovej projekt, pokud do toho nechceš zabřednout, měřit repráky v bednách a simulovat výhybky, a to s nejistým výsledkem, nejčastěj zapříčiněným nevhodnou kombinací reproduktorů...

Tyhle simulace se zbytečně prožívají. Většinou je samozřejmě prožívaj ti, kterým všechny souvislosti nejsou úplně jasný. Honí každej hertz a každý půl decibel, ale neuvědomují si, že jsou to všechno jen simulace nějaké dost nekonkrétní ozvučnice v poloprostoru. Skutečnost v reálné místnosti bude vypadat úplně jinak.
Jak píše kodl, soustava se musí uvažovat jako celek - pokud se tedy nestaví zrovna subwoofer. Takže u toho basáku se musí skutečně řešit i vyzařovací diagram, potažmo možnost dělení atd. Já třeba u toho seasu nevidím žádnou přidanou hodnotu. Vidím hezkou charku a jde to hluboko, ale za jakou cenu? Jaká bude dle Tebe výkonová zatížitelnost v těch 125L, než narazíš na Xmax? jaká je citlivost toho měniče? Ty TS-parametry měničů máš změřený, nebo je to datasheet?

To jsou parametry z katalogu. Je mi jasné, že v zájmu výrobce je je to, abych charakteristiky v simulátorech vypadaly hezky a tak nějak to hezky vyšlo. Díval jsem se na reprosoustavu URS 3100 a vypadá fakt dobře. Na rajčeti jsem je viděl v regálovém provedení, fakt moc pěkné. Má je jeden člověk z Poděbrad, jediné co je v mém případě vada, je BR v zadní stěně ozvučnice. Nicméně i to by nebyl problém. Na koho se obrátit ohledně stavebního návodu?

Ten BR u URS3100 nemusí být vzadu. V případě regálovýho provedení je vzadu kvůli minimalizaci výšky soustavy. Ta výška je ale variabilní, klidně se můžou udělat vyšší a nátrubek pak přestěhovat na čelní stěnu pod basák. Na úkor výšky se pak buď zmenší hloubka, nebo se může klidně zachovat a navýší se tím objem - což je ke prospěchu věci. Zásadní při zvětšení výšky soustav je to, aby rozmístění měničů od vrchní hrany zůstalo stejné. material se tedy přidává pod basákem. Ohledně výkresu a schemata s hodnotama součástek se můžeš obrátit na mně přes SZ.