Takže jak jsem avizoval, dnes se seznámíme s jednou z legendárních soustav let 80-tých. HPM-150 byly vlhkým snem mnoha hifistů a i dnes jsou velmi vyhladávaným a vzácným vintage hifi. Stojí za nima konstruktér z JBL, který navrhoval i slavný JBL L100 Century. Ono je to koneckonců na té bedně i vidět (to samý platí pro HPM-100). Jak jsem se k nim dostal? No, oslovil mne kamarád-vlastník, že je s nima sice spokojenej, ale jestli by je šlo odladit podle současných zvyklostí a tím je kopnout zvukově o něco dál. Aby ste nemuseli hledat, na internetu, jak vlastně tyhle almary vypadají, tak tady je obrázek:
Jedná se o 4-pásmovou defacto sloupovou soustavu celkových rozměrů 450x985x410. Ozvučnice je bassreflexová, pracovní objem 15" hloubkového reproduktoru je 95L. Celá bedna je vyrobená z dřevotřísky o síle 20mm, přední stěna má 30mm. Bočnice jsou opatřeny pravou dýhou, na zbytku bedny je černá fólie.
Možná se teď zeptáte, kde je vlastně to čtvrté pásmo, když je vidět jen tři repráky...No, ta prapodivná věc nahoře, co vypadá jako stojánek na CD-čka, nebo izolátor pro vedení vysokého napětí je taky reproduktor. Je to vysokotónový měnič pro přenos pásma nad 8,5kHz. Angličtina má pro to výstižný název - supertweeter. Takhle ta věc vypadá zblízka:
Určitě vás zajíma, co to vlastně je a jak to funguje. Ukázal bych vám, jak to vypadá rozebraný, ale bedny nejsou moje, takže ten měnič rozebírat nebudu. Krom toho, na netu lze dohledat fotky. Ve středu je válec průmeru asi 4-5cm, kterého povrch obaluje membrána z mylaru a v podstatě lze říct, že je to druh páskového měniče. Průhledný talířky z akrylátu jsou pak zvukovody. A k čemu je to zařízení dobrý? Aby to vyzařovalo všesměrově, neboli omnidirectional, neboli 0-360°. Tohle samozřejmě platí jen v horizontální rovině. Aby ste neřekli, že už dávno nebyl žádný obrázek, tak tady je frekvenční charka 0-90° horizontálně v kroku 15°. Ukázal bych i zkreslení, ale já blbec si to neuložil. Řeknu ale, že je to dost bída...
Je vidět, že horizontálně je opravdu v zásadě všesměrový...i když úplně stejný to ve všech směrech není...ani nemůže, kecá tam do toho i bedna...
Další věc, na kterou se koukneme trochu zblízka je basák. Monumentální 16" hliníkový odlitek s membránou z jakýhosi kompozitu a pěnovým závěsem:
Taky vám ten magnet přijde malý? No...to se vám nezdá. Je malý a ten krásný kus hliníku je bohužel docela bláto.
Při pohledu na TS-ka samozřejmě nejde vyvodit, jestli je to reproduktor dobrý, nebo špatný. Lze z toho vydedukovat tolik, že motor to má dosti slabý a hodí se to max. tak do uzavřenky. Ještě lépe by mu slušela OB. Pioneer to však podle tehdejší módy strčil sice do uzavřenky, no udělal tam jakousi díru s rourou o průměru 10cm a délkou 15cm. Čímž vznikla ozvučnice bassreflexová. Po stěnách je sice poměrně hodně tlumení, které účinek helmholzova rezonátoru značně tlumí, no stejně to dole vypadá takhle:
Co z toho vyplývá? No že to bude mít hodně, hodně basůch. Hrb na 60Hz bude možná na někoho působit monumentálním dojmem, no ve skutečnosti to bude mít daleko od toho, jak to má hrát ve skutečnosti. Jinak je ten basák celkem fajn...
Co tam máme dál? Aha...střed a výšku...
Oba repráky mají hezké příruby ze škrábaného hliníku.
Tak se zastavíme nejdřív u toho střeďáku. Papírový 4" s vysokou citlivostí (kolem 95dB), velmi dobře tlumený, čistý až do 10kHz (do tolik se samozřejmě vzhledem k poměrně vysoké směrovosti použít nedá).
Škoda toho propadu kolem 600Hz, kterej je vidět i na impedančce. Stejně to ale není reprák k zahození. Vůbec ne. Já bych ho bral...ale ne k 16" basáku a ne do tyhle bedny. Chtělo by to hezkou štíhlou bedýnku a dobrou osmičku pod něj. Dělení nad 700Hz strmým filtrem je totiž nutností...
No a pak tady máme výškáč. Žádná kalota, ale poctivý 2" papírák...skoro stejný, jako LE-25 u spomínaných JBL L100 Century. Co bych vám jen k němu...rezonančka 1150Hz, použitelný od cca 2,5kHz a charkou trochu připomíná naší tesláckou ARV161/168. No zkreslení je ve skutečnosti někde jinde, navíc mimo osu tak rychle nahoře nepadá a celkově je ten výškáč na poslech velmi příjemný a strčí do kapsy leckterou kalotu.
Když si to zatím tak nějak sečteme, tak zjistíme, že v bedně jsou namontěné celkem fajn měniče. Ano, jsou. Problém je však v tom celku. Široká a hranatá bedna, nesprávné rozmístnění měničů a jejich nezapuštění, nesprávná kombinace měničů (navázání basák-střeďák) a blbá výhybka - to všechno z toho dělá z dnešního pohledu jen podprůměrný výrobek s technickou hodnotou možná tak 10 000 Kč.
Výhybka je vůbec samostatná kapitola. Basinga už tady postnul to "složitý" schéma, tak á vám ještě ukážu, jak ta výhybka vypadá ve skutečnosti.
Nemýlíte se, cívky jsou opravdu na feritu a opravdu je to výhybka pro 4-pásmo. Od ní pak vedou signály pomocí drátků průřezu sotva 0,5mm2 k L-padům (regulátorům úrovní středů a výšek) a samotným měničům. Já sice nejsem za používání drátů průřezu 4mm2 apod. v bednách, protože je to jednak zbytečné, jednak to nadměrně namáhá vývody měničů. No tohle je zase opačný extrém. Ideál je tak 0,75-1mm2 na střed+výšky a cca 1,5mm2 na basák. No a jak tahle výhybka funguje? Přesně tak, jak se dalo očekávat.
Je to sice dost blbě vidět, ale všimněte si, jak se na zvuku podílí supertweeter. 90° mimo os se už na tom podílet tak nějak bude, no jinak je tam víceméně jen na okrasu a na škodu zároveň. Jeho fáze je tak divoce roztočená, že navázat to nějak smysluplně na výškáč a udělat tak legitimní 4-pásmo nelze ani se sebedokonalejší výhybkou. Takže zůstavá jen ho použít tak, aby z toho při přiložení ucha něco lezlo a zároveň to nejméně poškozovalo výslednou charku. Při pohledu na simulaci bude asi každýmu jasný (každýmu, co umí číst grafy), jak tenhle celek asi hraje. Rozhodně zapůsobí na první dojem. Zvuk bude velice detailní a otevřený s mohutným basem. No po delším poslouchání a především vyšší hlasitosti se z toho vyklube to, co je to ve skutečnosti: Uduněná, prezentní bedna, kde při vyšší hlasitosti a komplexní nahrávce (nedejbože metalu) okamžitě dochází ke zhroucení a slití zvuku do neposlouchatelné hučící a syčící masy.
Jak se se starou legendou popasuju a co se mi povedlo s ní udělat napíšu příště...
Kolik!? 
