Tak jsem zakoupil v bazaru zachovalé ARS 825 za 360 Kč. Výškáč oddělen kond. 8 mikro, vytlumeno nějakým hadrem. Tyto bedny jsem osadil výhybkou podle ARS 830.
No a co chci říct: Nedočkal jsem se žádného hudebního zázraku. Pasuje na to přirovnání: "Zvuk ani nenadchne ani neurazí". Myslel jsem si, podle vás, že použité osazení ARN 664 a ARV 161 je téměř to nejlepší, co lze do dvoupásmovek Tesla dát.

A kdo tady řekl, že tahle kombinace je nejlepší?
1. ARS825 mají objem jen 15L, což je pro ARN664 žalostně málo
2. ARN664 potřebuje dělit poměrně nízko, takže na ARV161 nedosáhne...resp. ARV161 potřebuje dělit poměrně vysoko, takže nedosáhne na ARN664...takže výhybka z ARS830 je jen kompromis.

Aby to hrálo normálně, musel by se mezi ty dva zařadit ještě nějaký rozumný střed.

Martin Kurpel říkal že v ARS934 (větší verze ARS830) zkusmo zkoušel výhybku navrženou Godzem původně pro ARN5604 a ARV161 v ARS9204. Přestože výhybka není určena pro tuto konfiguraci tak to uchometricky prý hrálo znatelně lépe než s výhybkou originální, která je shodná s ARS830. Tomu i věřím jelikož ta výhybka přeci jen s těm,i reproduktory pracuje lépe.

Bohužel i když by tato úprava mohla pomoci tak nevyřeší zdaleka vše. Ten objem se prostě nedožene. Navrhoval bych osazení vykuchat a postavit z toho sloupovky v moderním stylu. A nebo ty bedny používat jako satelity k subu.

Jen jsem překvapen, že jiné bedýnky co mám, 7 litrů, středobasák 10 cm, laciný výškáč, bassreflex, hrají snad i lépe. Koukal jsem, že jsou ještě ARS 824, ARS 820, to všechno s malým objemem. Takže Tesla s klidem vyráběla bedny, které by pro byly pro občana velikostně přijatelné, bez ohledu na zvuk. Tedy jediná podobná bedna rozměrově správná jest zřejmě ARS 934.

Jenže to byly bedny s menším basákem a hrají naprosto v pohodě.

Nenapsal si co je to za středobas v 7mi L.Možná, že má vhodné parametry pro tento objem a basreflex, a proto hraje lépe. Také lépe je velmi subjektivní dojem. Dnes se pro lidi vyrábí s klidem bedny které si tento název ani nezaslouží, a srovnání s těmi Tesla ani nelze.

Mňa ARS 934 sklamala. Veľká bedňa, výhybka - ako sa zvykne hovoriť 'plnohodnotná' - a zvuk teda navzdory tomu nič moc. Bohužiaľ, no... Dávnejšie si už nemyslím, že ARN 66x + ARV 16x je najlepšia kombinácia do dvojpásma. Môj skromný názor je, že najlepšia kombinácia Tesla reprákov do dvojpásma je 1PF 068 88, teda ARZ 668 + ARE 466. A do dokonalosti sa to privedie, ak sa tieto repráky aj s výhybkou dajú do väčšej a rozmerovo inej bedne od 1PF 068 29. Alebo druhá možnosť je prerátať 88-čkovú výhybku na 4Ω pre ARZ 669 a ARE 467.

ARS 821 doma mám - nehrajou sice nijak zle, ale asi bych je jako hlavní bedny nepoužil ani ke kompu, spodek z toho neleze kdovíjaký a ani jako celek to zrovna nenadchne... Rozhodně se nechytaj na RFT B3010, které jsou znatelně menší a už vůbec ne na Radiotechniky S-30B.

Stejně tak bych mohl říct, že se ARS 820 nechytají na Grundig Box 650 o stejné velikosti. Ale asi by nebylo fér srovnávat bedny za 630,- Kčs s bednama za 650,- DEM .

Nikoliv. Tesla Valašské Meziříčí, která byla výrobcem reproduktorů a z nich vyráběných reproduktorových soustav, dělala vždy soustavy tak aby to ve své kategorii mělo smysl. Krom tohoto podniku reprobedny vyráběla řada dalších podniků ať už se jmenovaly jakkoliv a jejich původní obor byl jakýkoliv. Například v Litovli vyráběli řadu beden určených primárně jako levné příslušenství ke gramofonům. ARS825 jsou toho příkladem. ber to jako bedny od věže. Je to příslušenství a nikdy nebudou hrát tak jako plnohodnotné samostatně prodávané bedny. Objektiv který je součástí balení k foťáku je také vždy nižší kvalita než samostatně prodávaná kusovka. Ve ValMezu vyráběli ARS830 (později nahrazený ARS934), což byl nejnižší model vyšší řady. Tato bedna měla na svojí dobu plnohodnotnou výhybku. Nezapomínejme však že je ta výhybka stále poplatná době svého vzniku a ty reproduktory se k sobě příliš nehodí. Proto nemůže uspokojit vyšší nároky a proto to byl nejnižší model řady. Nikdy jsem nepochopil ty legendy o úžasných ARS934. Domnívám se že to byly bedny které letěly mezi lidmi, kteří k HiFi teprve čuchli a tím že to mělo 8" basák tak to v tom objemu znatelně více basovalo oproti bednám s 6,5". Samozřejmě na úkor kvality středů. Ale to není nic nového, Monology založené na stejném principu měly také dlouhodobý úspěch a dneska také letí bum-cink bedny.

Když už se tu probírají ty lepší bedny tak za zajímavá koncept který poněkud předběhl dobu byly ARS744. Ty měly osazení 2x ARZ668, 1x ARE467 a 1x ARV081. Bohužel něco takového ve ValMezu už pak nikdy nezopakovali.

Prozkoumal jsem všechny vaše názory a vychází mi z toho, že Tesla neměla reproduktory, ze kterých by šlo postavit kvalitní dvoupásmové bedny. Takže ať už dám k ARV 161 cokoliv, přes výhybku jakoukoliv, hrát to bude (pod)průměrně. Možná by tedy stálo za pokus místo ARV dát širokopásmový ARE přes kondenzátor. Dyť to nemusí chodit až do 20 kHz.
Takže jsem s reproduktory Tesla promrhal spoustu času nanic.

To není pravda. Nedá se postavit jen velké dvoupásmo, ale když vezmeš prakticky libovolný výškáč Tesla a doplníš ho o ARZ36x tak získáš velmi dobré dvoupásmo třeba k PC. Tyto reproduktory, ač malé dokáží vyprodukovat velmi příjemný a překvapivý bas (samozřejmě na blízkou vzdálenost jejich velikosti adekvátní) a přitom hrají velmi pěkně i středy. Rovněž přijatelná kombinace je ARN567 + ARV161, ale už to vyžaduje lepší výhybku aby to hrálo pěkně, jen s kondem to pořádně nepůjde. Do problémů se dostáváš až v okamžiku, kdy požaduješ současně vyšší hlasitost (poslech z větší vzdálenosti než je blízká) a dostatek basů i na větší vzdálenost a nehodláš obětovat kvalitu středů. To jsou fyzikální záležitosti které jdou proti sobě a záleží na každém výrobci na jaké je technologické výši, aby tyto protichůdné požadavky dokázal sesadit co nejblíže sobě. když chceš mít hodně basů na větší vzdálenost potřebuješ větší reprák a čím je reprák větší a je to i větší specialista na basy tak tím hůře bude hrát středy. To je jasné. Takže to není v tom že by Tesla dělala všechno špatně, je to jen v tom jak se ty dokážeš porovnat s tím co je v moci použité techniky. Tesla není highend, ale tak zlá aby se nedalo udělat vůbec nic také není. Cesta ovšem vede skrze třípásmo a nebo se vykašli na Tesla výšky (které jsou nejslabší článek jelikož se nedají rozumně nízko dělit bez navýšení zkreslení) a pak můžeš spáchat i rozumné dvoupásmo s větším basáčkem.

Jinak zkus si schválně to primitivní dvoupásmo o kterém jsem tu už psal - ARO511 v otevřené ozvučnici (já použil konkrétně bednu od 1PF06819, které jsou jinak na prd) a soufázově s ním přes kond 15uF a 2W odpor 1 až 2,5 ohmu (podle gusta) ARE4608 s minivrchlíkem (je lepší než ten se síťkou). Na to jak je to primitivní budeš koukat jak to hraje.

Dík za rady. Už tomu pomalu začínám rozumět. ARN 664 jde jen do 3500 Hz, tak to je jasně do třípásma. Kdežto ARN 567 až do 5000 Hz, takže dvoupásmo OK. Jen mi dělá potíže pochopit, že i malý basáček může zahrát. Ze starých časů si pamatuji, že kdo měl větší basák, tomu to hrálo líp a níž. Možná řeknu pitomost, na těch Tesla basech mi chybí ten důraz. Aby to mělo šmrnc a dynamiku. Spíše mi to připomíná plácání membrány do vzduchu.

No koukám, že ten ARO 511 bych možná na půdě našel. Je mi dost povědomý a naprosto věřím, že hraje skvěle při malých příkonech. To určitě vyzkouším. To mi ale řekni, co je na 1PF06819 tak špatného a jak moc se to liší od tvého návrhu.? Všemi vychvalovaný ARZ 669.

To nie je tak, že ak má reproduktor v papieroch kmitočtový rozsah do 3500 Hz, tak 3500 Hz zahrá a potom stíchne a nič... Tých napr. 3500 Hz je hranica, do ktorej je použiteľný bez toho, aby došlo k nadmernému skresleniu. To je jedna vec a druhá vec je čisto praktická stránka, ktorá sa tiež často líši od papierov.
1PF 068 19 má príliš malý vnútorný objem, takže ten ARZ je tam pridusený, preto nevydá zo seba to, čo môže. A v otvorenej bedni samozrejme byť nemôže. Preto ARO 511, ten v otvorenej byť môže. Väčší typ 29 má pre ARZ 669 primeraný objem, úplne iné a trochu netradičné rozmery a preto je na tom po zvukovej stránke oveľa lepšie.

No já jen, že původní myšlenka byla nahradit bedynky u mikrověže. Když jsem viděl ten reproduktorek o průměru 8 cm...Tak jsem poprvé zbastlil ARN 5604 a ARV 081 přes kond.
No hraje to líp než ARS 820 ale pořád se motám na stejném místě, tedy že basáky Tesla v dvoupásmovkách mají daleko do vyšší třídy. To je asi lepší si koupit v Dexonu basák za sedum stovek a udělat to podle jejich návodu, než se takhle trápit.

Jednu věc tu ale nikdo ještě nezmínil - hodně záleží, čím ty bedny krmíš (a to myslim obecně jakékoliv). Když čtu, že to máš k nějaké mikrověži, tak tam pravděpodobně moc kvalitní zes nebude - takže než bych kutil pořád jiné bedny, udělal bych to obráceně... Půjč si od někoho slušný zes a řekl bych, že zjistíš, že ty Tesly nejsou zas až tak marné. Když už nic, tak to zkus na nějaké Transiwattce. To "plácání do větru" jak si psal o těch basech je z velké části způsobeno už samotným zesilovačem - prostě si musí bedny navzájem se zesem "sednout"... Když je zes srágora, tak logicky nepoleze nic valného ze sebelepších beden...

Ono to má víc důvodů proč je ten zvuk takový jaký je. Jednak u uzavřených ozvučnic bez úprav má charakteristika tendenci zvolna klesat, což bassreflexové ozvučnice nedělají. Ty obvykle jedou do nějakého bodu prakticky rovně (jsou-li dobře navržené) a pak následuje strmý sešup dolů. Starší bedny také nijak neřešily kompenzaci bafflestepu, což samozřejmě též ovlivňuje negativně basy zhruba od 200Hz dolů. Jednak to tehdy nebylo zvykem, jednak byly primárně určené do různých obývákových stěn a podobně. Když se postaví samostatně tak jak je dnes zvykem tak to pak méně basuje. Proto také Tesla udávala vždy dvě charakteristiky beden - jedna když jsou bedny zároveň se stěnou a jedna samostatně stojící. Současné spotřební bedny jsou naopak laděné na bouli a pak se zdá že ty Tesly proti nim nebasují, přičemž laický posluchač zvyklý na bum-cink zapomíná na to že to není jen o basech.

Ten horní frekvenční rozsah reproduktorů je udáván obvykle pro pokles na vyzařovací charakteristice o 3dB a nebo do místa kde se charakteristika silně zvlní a rozprskne se. V reálu se však na takový udaný rozsah nelze spoléhat a naopak je třeba se dívat na jiné mnohem podstatnější faktory - směrové charakteristiky, impulsní odezva, zkreslení atd. Všechny 8" ARNka jsou svými vlastnostmi čistokrevně basové reproduktory. Čím jsou novější tím více to platí. Nehodí se pro vyzařování středů. Nicméně staré reproduktory jako třeba ARZ664 nebo ARN664 tento rámec poněkud překračovaly a tak se přirozeně projevovaly sklony ušetřit, vyjebat s tím a místo pořádného třípásma stavět dvoupásma. Ono to sice nějak hrálo, ale ty středy tím vážně utrpěly. A protože to pak nutilo používat nízké dělení u výšek, a to Teslácké výšky špatně snáší, tak to pak zabíjelo do značné míry i výšky.

Za omezení co se týče Tesla reproduktorů nepovažuji basáky (jelikož není problém k nim najít vhodný střeďák), ale výškáče. Tesla nebyla schopna vyrobit opravdu kvalitní nízkodělitelný výškáč a tam teprve nastávají problémy s výběrem vhodných kombinací. Ostatně je tu na stránkách na tohle téma i článek.

Jinak Viper má pravdu. Je dost velký rozdíl když stejné bedny krmí nějaká srágora zes ala TDA2030 (a že v těch mikrověžích jsou kolikrát ještě daleko horší věci, byť modernější a mnohdy ve třídě D, což na papíře vypadá krásně ale...) a když to nakrmíš nějakým pořádným zesilovačem. Nejde nutně o výkon, ale o kvalitu. Hodně je to znát právě u takových soustav na hraně. Lišíme se jen v tom že zrovna Transiwatt (byť je bezpochyby lepší než to co je v té mikrověži) bych zrovna jako příklad takového pořádného zesilovače neprezentoval, zvláště není-li zgenerálkovaný a potuněný.

I přes veškeré vysvětlování se mi vtírá pocit že ty nejdeš po kvalitě zvuku ale chceš tam slyšet hlavně bum-bum-bum hrb na basech kolem 100Hz.

Když už tady Thales psal, že čím novľjší (ARN-ko), tím horší...tak tady takový malý důkaz:
ARN668 je změřen v LIMP po ošetření závěsu, ARN 6618 má parametry podle datasheetu TVM. Oba v uzavřené bedně objemu 30L. Je to takové hůř čitelné kvůli max. rozlišení, ale něco z toho vyčíst lze.

Ten plochý zvuk Tesiel a ich klonov vyplýva z niečoho iného. V prvom rade tie návrhy boli poplatné tej dobe keď vznikali. Čiže žiadne počítačové simulácie v LSPCade a poctivé merania a korigovanie kadečoho - napríklad bafflestepu, ktorý spôsobuje tú urevanosť niektorých Tesiel. Jednoducho bol plán takéto bedne vyrábať a tomu sa podriadilo všetko bez ohľadu na kvalitu - plán bol nadovšetko. Okrem iného ani normy a ani zákazníci namali také vysoké nároky ako dnes. Ono sa v konečnom dôsledku dalo aj s Teslami, avšak bolo to treba vedieť. A ešte jeden problém tu bol - konzistencia a kvalita produkcie. Niektoré série tesiel sa kvalitou tak strašne líšia, že aj keď bol niekde na začiatku dobrý návrh výhybky, v priebehu výroby došlo k tak zásadným odchylkám v parametroch, že sústavy takto osadenými meničmi nemajú šancu dobre zahrať. Ja sám som zopár rozličných tesiel mal doma a vzhľadom k vyššie uvedeným problémom by bolo pre každú sériu defacto navrhnúť novú výhybku. Samozrejme, že je irelevantné posudzovať kvalitu produkcie na 30 ročných meničoch, ale v minulosti to nešlo.

To my ale přece víme, nejen zde na tomto fóru informaci v podobném duchu najdeš asi tak milionkrát. Nicméně v jednom přeci jen pravdu nemáš. Tolerance reproduktorů sice naladění soustavy jako celku dokáží velmi rozhodit, ale pokud je základní výhybka dobře navržena tak to má menší vliv než špatná výhybka která nerespektuje řadu vlivů a proto je špatná už od začátku. Takové nedobré výhybky představují většinu tehdejší zdejší produkce. V praxi to pak znamená že výměna takové tehdejší výhybky za dnešní navzdory tolerancím představuje upgrade a neznamená to že nemá cenu se tím zabývat.