http://www.bsacoustic.cz/civky/l-2mh-444-7657/
Odmotať pár závitov na potrebnú hodnotu a Rdc nemusíš riešiť.

Hej len to musí priebežne merať aby neodtočil veľa, takže buď musí mať merak čo vie indukčnosti, alebo merať V/A metódov a vypočítať čo je dosť otrava. Je to síce lacnejšie ako vzduchová cievka, no údajne su vzduchové do výhybiek vhodnejšie ako s Fe jadrom, no netuším prečo...
Alebo potom hotová cievka od monacoru

http://monacor.sk/product/show/2277/LSIP-150

1,5mH 1,2mm drôt 0,5ohm.
Chcelo by to originál asi 1,35-1,4mm dôt by to malo cca 0,4ohmu ale nevidel by som to tragicky týcj 0,1ohmu. Samozrejme cena cez 13€ môže byť pre niekoho moc...

Cievky chlapci na SPŠE dávali navíjať vinuli na kostričky od rybárskeho vlasca alebo cínu, tam kde prevíjajú elektromotory ako bokovku im to spravili asi za 10€/kilo drôt+návin ale to bolo tak 5 rokov do zadu do výhybiek 6 cievok za 10€ (4*0,9+ 2x1,2mm drôt). Ale je fakt, že tie oriinál kostričky sú čosi mechanicky pevnejšie, no napr Jentzen má cievky iba natočené a zalakované.

To není jen zalakované, to je spec. drát - po navinutí se to "upeče" a je hotovo. Vzduchové jsou lepší na vysokých kmitočtech, kde se projevuje hysterezní ztráta jádra víc než na nízkých. Už mi to taky bylo vytýkáno, že dělám zbytečně vzduchový pro basák, tak kupuju o něco vyšší indukčnost hotovou co nejlevnější.
Na měření stačí pc se zvukovkou, LIMP a jeden odpor. A nebo používám 328 tester, ostatně dobrej i na jakýkoliv neznámý 3-vývodový součástky.

Já už dávám před basáky výhradně cívky na trafoplechách. Zejména v týhle třídě to není potřeba vůbec prožívat. Žigulík opravdu nebude o moc lepší, když dostane diferenciál z mercedesu.

No jo ono to je všecho pěkné ale kde mám sehnat kostřičky na trafoplechách?
Nikde to nenašel ani strýček Google
Je to všechno o ceně jak psal penjo viz odkaz http://www.bsacoustic.cz/civky/l-2mh-444-7657/
to máme 2*116,- = 232,- + 170,- poštovné máme 402,- což se mi zdá nějak moc.
To už je lepší toto:

https://www.aliexpress.com/item/2pcs-3- ... 1dff&tpp=1
a mám hned 4ks!

No jak chceš...ale není cívka, jako cívka...

Já bych použil jen kostru a navinul znovu,(měřák mám), nebo poraďte kde sezenu levnou kostru s plechy?

Ve vinutí problém nevidím, spíš v tom jádru. Aby se to hned nepřesytilo...vypadá, že to má dost malej průřez. Řeknu to narovinu, tady cenově nikam daleko neutečeš. Výhybky jsou drahý špás.

Nepotřebuješ kostru a plechy. Vhodnější pro tak malou indukčnost je jádro na I-sloupku. Na to stačí rozebrat třeba výstupák z elektronkovýho rádia, případně jakýkoli transformátorek na jádru EI 20 nebo 25. E plechy vyházet, z I plechů udělat dva sloupky. Na sloupek cca 10x10mm (nebo trochu větší) navlíknout bužírku nebo ovinout několika vrstvmi papíru a drát vinout ručně přímo na to. Každou vrstvu omotat plastovou izolačkou, aby držela pokupě a líp se vinula další. Nakonec to zafixovat bandáží. Spotřeba drátu minimální, SS odpor minimální.
Já na sloupek a pak na celou tlumivku natahuju patřičně velkou smršťovací bužírku. Dá se použít i obyčejná PVC bužírka naopak menšího průměru, která se nechá nabobtnat v nitroředidle a po jeho vyprchání se zase smrskne. Jenom jí to dýl trvá.
A samozřejmě je nutné během práce měřit. Když tu a tam lak na drátu kvůli měření proškrábneš, nic se neděje.
Jo a ta výhybka z Ali - proč ne. Stačí podle potřeby pár závitů ubrat nebo přidat. Ale jádro nesmí být moc malý. A taky je možný, že je na feritový tyčce. To je k ničemu.

Děkuji Ransomovi!! Konečně praktická rada jdu se kouknout do staré televize na EI plechy.

Ještě takhle: Tady to stačí, jde jen o malou indukčnost a tedy málo závitů. U tlumivek s větší indukčností a pokud hrozí buzení větším výkonem, radím dělat jádro podstatně větší.

Pak se dají udělat fajné tlumivky na rozebraných transformátorkách z repráků do 100V rozvodu, ale těch starších větších (je to cca EI 16x16). Tam už se to dělá na EI jádru s mezerou, vyjde to na míň závitů. Hodí se to pak ale už jen na nejnižší kmitočty, nebo do auta a tak. Je to pořád malý. Ty miniaturní trafa z novější výroby jsou už opravdu moc malinký a nehodí se na nic.
Nejbrutálnější tlumivky dělám z proudových měřících transformátorů. Teď jsem jich zrovna nadělal osm. K tomu ale běžný smrtelník nemá kde přijít. Já občas můžu vyrabovat starou rozvodnu.

Pri jadre z trafoplechov by som mal držať štvorcový tvar prierezu (napr. 16x16x100mm) alebo môžem spraviť aj obdĺžníkový prierez (viac plechov) (napr. 16x40x100mm)?

To je jedno. Když mám širší plechy, dělám obdélník naplocho.
Má to jen jednu malou nevýhodu. Při stejném průřezu jádra je závit o něco delší.

Parametry osmi ohmové verze se změní nějak razantně pokud použiji ARN-165-01/8??

Měly by na tom být více, méně nastejno s ARN 5618. Jen má dle toho co udávalo TVM menší citlivost o 1dB. Stejně zase budu pro jistotu dělat ošetření závěsu. Tentokrát něžně ať to nevyleze.

To ošetřování závěsu se moc přeceňuje. U tohodle typu to nebude mít skoro žádný vliv, krom toho hrozí jeho zničení. S tím regumem opatrně - není vhodný na všechno.

Na ARN 165 61 z reproobchodu to mělo vliv celkem velký a taky jsem to nepřeháněl. dělal jsem to opatrně a jen minimální množství. Závěs byl dost tuhý.

Takže ta záměna ARN 5618 za ARN 165 01/8 není problém??

Taky to s tím přeceňováním tak vidím, u 664 mi jen klesla fs a q, ale zbytek TS se tomu přizpůsobil, takže hrb na charce se jen trochu posunul k nižším frekvencím... Nicméně mám chuť si jen tak zkusit na 5604 dát prstenec navíc a postavit BR verzi Co se pak vlastně stane s frekv. charakteristikou - směrem k vyšším frekvencím víc roste citlivost, než nez přidaného magnetu, a nebo je nárůst citlivosti všude stejný?

Jo, sice klesne Qts a FS, ale zároveň stoupne VAS. Pokud je ten závěs ve stavu, že je tvrdý jak podešva, pak změkne natolik, že to FS posune o 10Hz (já tak teď srazil ARN664 ze 41Hz na 32Hz), tak to trochu slyšet je. Ale zbytečně mi bude někdo namlouvat, že slyšel změnu FS ze 48 na 44Hz u stejného repráku ve stejné bedně v pásmu, kde hraje především samotná místnost. Takový věci mám dávno odzkoušený a mnohem víc udělá přesun soustavy o 10cm někam jinam.
Co se toho prstence týče - násrust citlivosti se samozřejmě nekoná způsobem čím výš, tím víc. Na středech a výškách to udělá v podstatě konstantně 1,5-2dB. Na basech to bude všechno dáno ozvučnicí. Škoda doprdele, že nemám uloženo měření ARN567 s magnetem a bez, vidět je lepší, než číst.

Jj, na ty jsem se chtěl optat, ale už se tě bojím s jakejmakoliv charkama prudit, páč to furt vyžaduju nový a nový grafy a to bys nedělal nic jinýho

Blbý je, že momentálně nemám ani 6,5" ARN s holým magnetem, ani magnety.