Nezáleží sice na tvaru, ale záleží na frekvenci proudu (zatižitelost jádra s frekvencí roste), respektive u patvarů na základní harmonické. Takže u výhybek se kontroluje sycení pro kombinaci Imax/fmin, kde nám trochu nahrává, že maximum energie bývá u muziky kolem 100Hz a pod tím už taková zátěž není. Takže jsme na tom trochu líp než u síťových tlumivek. Jo a ze sycení ti vyjde indukce, ne indukčnost. No a u jádra I se jaksi nedá mluvit o definované vzduchové mezeře...
Takže tady je vlastně úplně všechno jinak. Dá se vycházet spíš ze zkušenosti a z měření než z výpočtů.
Velikost jádra pro menší příkony stačí menší (cca 200mm2), pro větší příkony větší (cca 400mm2) a nad nějakých 200W už je lépe to dělat na trafojádru s mezerou.
U jádra I se dá taky jen sotva spočítat počet závitů, protože záleží na tvaru a rozvržení vinutí. Takže prostě vinout a měřit. U trafojádra se to už dá celkem přesně spočítat a pak případně doladit roztažením mezery. Měření je ale nezbytné vždycky.
Pro příklad by mohlo stačit toto: V TM-380 (varianta 4 Ohm) mám v basové větvi tlumivky na jádrech I vyskládaných z plechů širokých 16mm, výška svazku je 14mm, délka sloupku 90mm. Vinutí je po celé délce sloupku, vyšlo (pokud se dobře pamatuju) na tři a půl vrstvy drátu 1mm. Nikdy jsem se neobtěžoval měřit sycení a zkreslení a ani se tím obtěžovat nehodlám. Ale provozuju to se zesilovačem 2x110W/sin vytíženým naplno bez jakéhokoli náznaku, že by něco bylo špatně. Jak zní přesycená jádrová tlumivka vím (stává se to často u feritu).

Tú vetu som mal napísať inak, na začiatku návrhu (v spínaných zdrojoch) chceme dimenzovať tlmivku na 1) Imax a 2) L, oboje hodnoty volíme. A hovorím o týchto vzťahoch (lv je veľkosť vzduchovej medzery)
Zatiaľ za výklad ďakujem, doteraz som sa venoval prakticky inej časti elektroniky ako audiu.

Ale ano, ano, toto sedí. Jen jsem chtěl napsat, že v tomto konkrétním případě (I-jádro) je často užitečnější intuice a empirická zkušenost, protože se do hry zapojuje příliš mnoho neznámých. Tlumivky na trafojádrech EI byly poměrně detailně rozebrané (tedy v rámci použití pro reprovýhybky) tuším podvakráte v modrém AR někdy v roce 86 a 88 nebo tak nějak. Na vyžádání se na to mohu podívat.
A zrovna mi napadá, že by se mi občas naopak hodily Tvé zkušenosti se spínanými zdroji. To mě totiž zatím úspěšně míjelo.

Má někdo odzkoušený dvojitý magnet na poslední řadě ARN 5604 (velký vrchlík a závěs zepředu)???
Jak by se upravený reproň choval v uzavřence?? (zde byly použity starší verze na BR)
Vím že se ptám na ho..a, ale prostě mě to zajímá

Neptáš se na hovno.
Posun bude stejný (jenom z jiných výchozích parametrů). Stoupne citlivost o 1,5 až 2 dB. Klesne VAs a QTs. Takže (kromě většího BR) se bude chovat mravně i v malé uzavřence kolem 5 - 8 litrů. Tohle byl průser ARS9104 a ARS8104, kde byly tyhle repráky v nesmyslně malém objemu. S magnetem by to fungovalo dobře. (Ne už s tím výškáčem, ale to je zase jiný problém.)

Přímo k věci:
Stále jsem tyto bedýnky nedokončil (čekám na frézku) a chystám se je dokončit již tento týden a při pročítání celého vlákna od začátku jsem se zamýšlel nad tím co by s grafem udělalo kdyby do verze kterou stavím (pro arn 5604 velký vrchlík závěs zepředu) byl narván arn s dvojitým magnetem.
To že se zvedne citlivost jsem očekával, ale jaký bude výsledný přednes (frekvenční charakteristika) bude stejný pouze s vyšší citlivostí nebo se bude reproduktor chovat klidněji nebo naopak tam bude ještě větší bordel a hlavně porovnání vůči starší verzi bez přidaného magnetu.
Protože poslední verze arn jsou na tom nejhůř tak zda se to dá zlepšit právě např tím přídavným magnetem. Tipuji asi správně že pro něco takového (vytuněný arn v druhé variantě) by musela být odladěna úplně nová výhybka že???

Jo takhle...
Tam bych použil výhybku pro vytuněný ARN567 v basreflexu (je tu uvedená) a víc bych to neprožíval.
Ten bordel je spíš mechanického původu (membrána) a magnet s ním moc nenadělá.
Co jsem si hrál s řadou beden s různými verzemi od ARN567 po ARN5614, tak pokud je tam výhybka, ty rozdíly nejsou až tak velké. Jenom je ten 567 pro ucho o stupínek jemnější. K neposlouchání to začíná být až v bednách kde je jenom kondenzátor. Tady bych to proto asi neřešil. Ale objem bedny by se musel přizpůsobit.

No takže s jednou bednou už budu finišovat, zbývá mi pouze lak (hodně vrstev) broušení pak barva a nakonec zas lak + někdy v budoucnu dodělám i druhou jen jsem se sekl v zapuštění zvukovodu a mám zapuštění o cca 4 desetiny mm menší než mělo být a zvukovod je o ty cca 4 desetiny venku. Mám to řešit nebo jen plácnout tlustší vrstvu barvy?? S lakem atd bych to skoro srovnal a upřímě nechce se mi dělat větší kruh (pro kopírovací kroužek frézky) a pak jej ustavovat jen abych dal dolů 4 desetiny.
Jednodušší by už bylo obrousit dosedací plochu zvukovodu.

Čtyři desetiny pokud se ti podaří lakem, tak bych to neprožíval.

Jak byste přidávali magnet třeba k ARN 565, tj. zalitej magnet?

To je sotva proveditelné.

No momentálně řeším nástřik jedné z bedýnek a napadl mě Warnex z reproobchodu a zajímá mě jestli se chytne na syntetický lak, popřípadě zda někdo zná něco čím se dá dělat struktura taková ta jemná co je klasicky na spoustě elektroniky říká se tomu tuším (antiscratch), jsem hnidopich a pokud bych to chtěl udělat do lesku tak bych se asi potento (bedna není něják extra přesná) a klasicky jsem v kamenných obchodech nenašel nic a prošel jsem jich dost

Tak jedna bedna hotová (stačí jen něco nalepit na spodek) a skutečně mě zarazil zvuk.
Nedělal jsem si nějaké extra iluze, ale hraje to příjemně čistě a nemám výhrad.
Jen mám strach abych to nepřehnal a neposlal arn do kytek, nevím kolik si můžu dvolit

Když začne brečet, uber.

Ještě jsem nedokončil jedny a už plánuji dělat další Tentokrát se nejspíše dostanu (snad budou v pořádku) k ARN 56x nevzpomenu si již co tam bylo (pamatuji si jen první dvě čísla a to že byly ze žluté papíroviny), ale snad budou v pořádku. Jedná se totiž o majitele u kterého byly ty ARN8608/4 které byly na odpis (jeden jsem dal dohromady viz téma).

TLU, nedalo by se nějak jednoduše z naměřených dat vytáhnout power response varianty zvukovod versus bez? Poslouchám tu teď obě verze vedle sebe a nějak mi to bez zvukovodu přijde tupý a z grafů si to špatně odvodím proč - resp. zdá se mi, že u zvukovodové varianty je ten svazek nahoře "kompaktnější" - tj. jakoby v poslechovym prostorovym úhlu je víc energie na výškách (což je samozřejmě očekávanej stav). Jen mě to zajímalo nějak kvantifikovaný Na poslech je to fakt rozdíl jako prase (nečekal jsem to tolik) a nebo asi už nejsem zvyklej na obyč. dvoupásmo středobas-kalota nebo co

Bohužel mám .pir soubory z finálního měření pouze od UTM265. Od TM265 nemám, takže výkonovou charku srovnat přímo nelze.

A můžeš alespoň od UTM265, jestli to nebude moc práce?
Skoro bych si trochu přihulil změnou odporů, ale nevím, co by to udělalo, když nemám před sebou ani simulaci. Navíc už jsem to všecko prakticky zabetonoval do ozvučnice

Výkonová UTM265 charakteristika pro 0- +-90°.

Díky moc! To vypadá rovný, jak když střelí. Takže asi chyba na mém přijímači. Jdu poslouchat a měřit :/

Zdravím
Chci si udělat tyto bedýnky recyklací ARZ 9207 všechno celkem mám ale mám problém s cívkou 1,5mH s odporem 0,4ohm. nevím jak ji levně vyrobit nebo koupit. Navinout vzduchové jádro není problém ale podle výpočtu mi to vychází kolem 30m Cu drátu 1,3mm a ten je sakra drahý. Řešením by byly trafoplechy ale kde je sehnat? Nebo máte nějaký jiný typ řešení tohoto problému. Cu drát prům.1mm mám dostatek i na vduchovou cívku ale tam potom vychází opor kolem 0,65 ohm.
Máte nějakou radu jak z toho ven?
Vadí ten vyšší odpor?