Ahoj. Začal jsem stavět Totemy TWR a v mezičase se poohlížím po vhodném zesíku. Stávající HVA-8030 už asi bude kvalitou i výkonem mimo možnosti TWR, přestože ho miluju pro jeho ručkové indikátory vybuzení, které se už dneska téměř nevidí Máte někdo zkušenosti se zesilovačem PIONEER A-40AE? Nebo doporučíte spíš něco jiného v podobné cenové hladině? Případně jakýkoliv názor na ideální zesík pro TWR Díky za odpovědi.

a proč by neměl stačit?
mezi zesilovači jsou veskrze velmi malý rozdíly, jak ti můžou potvrdit prakticky všichni, co byli v České Skalici na poslechovce...

TWR jsou citlivejsi, takze zes nemusi mit zavratny vykon (50W bohate staci, jsou to zaroven 4ohm bedny). I LM3886 uz staci

Výkonově asi stačit bude, ale spíš jsem měl na mysli i kvalitu. Je to spíš low-endový zesík, takže asi nemůžu očekávat nějakou Hi-Fi kvalitu a byla by škoda s ním "brzdit" možnosti TWR.

Právě pro tyhlety pochybnosti jsme dělali sraz, kde se zesilovače za rovných podmínek napřímo porovnávaly. A shodli jsme se na tom, že rozdíly jsou tak malé, že skoro nemá smysl to řešit.
Pokud zesilovač nemá nějakou zásadní botu v konstrukci, nemá v podstatě žádnou možnost jak zvuk zkazit. Vím, že se na různých fórech neustále disputuje nad tím, jak ten který zesilovač hraje hůř nebo líp, ale ony jsou to z velké části jen iluze a dojmy, způsobené tím, že se porovnávají jednotlivé časově a prostorově oddělené zážitky.
V zásadě se mohou zesilovače lišit v oblasti, kde ovlivňuješ barvu zvuku - v naladění a účinnosti korekcí a fyziologie. Pokud tedy někdo ty korekce vůbec potřebuje používat, což zase při slušných bednách a nahrávce je spíš nežádoucí. Zbývá fyziologie - a tam zase jde spíš o osobní vkus a potřeby než o nějakou objektivní kvalitu.
Zkus se podívat tadyhle. Hodnocení akce je od strany 6.

Totemy navíc nejsou bedny tak zázračné, že by se na jejich zvuku mohl zesilovač nějak zásadně podepsat. Moje vícekrát zopakovaná zkušenost nahrává závěru, že se zesilovač poslouchá tak dobře, jak je člověku sympatický na pohled.

Přesně. Taky proto jsem seknul s pokusy o bastlení zesilovačů, protože zvenku to vždycky vypadalo ... prostě jako bastl. Pěknej bazarovej kousek udělá často lepší službu.

Jinak ale můžu všechny ujistit, že přechodový zkreslení opravdu mizernýho zesilovače bude výborně slyšet i na TWR. Slyšitelnost zkreslení elektroniky obecně není nijak ovlivněna vlastním zkreslením reprobeden. To jsou dvě úplně jiné kvalitativní kategorie, vzhledem k charakteru toho zkreslení - reprobedny obecně nemají problémy s malými signály, zatímco u elektroniky to bývá naopak - a to je to, co je slyšet. No a samozřejmě je taky dobré nehrát moc v limitaci.

To rozhodně nerozporuju. Někdy je trochu problém tak slyšitelně blbej zesilovač vůbec najít, ale jeden jsem už taky měl, kde to bylo vyloženě mizernou konstrukcí koncáku.

Jestli to vyznělo tak, že jsou Totemy špatné, tak sorry. Myslel jsem to tak, že to nejsou highendové primadony hystericky reagující na málo ušlechtilé kabely nebo vyžadující bambusové dielektrikum a stříbrné polepy vazebního svitku před koncovou elektrónkou.

Pamatuji před lety recenzi v německém Audiu nebo Stereu (po těch letech už nevím, tyhle dva časopisy jsem odebíral) - tenkrát se tam ještě měřilo a dělalo slepé srovnávání - zesilovače renomované britské značky Musical Fidelity, který byl už podle naměřených parametrů a grafů chybné konstrukce, část recenzentů ho ovšem velebila za to, že má zcela odlišný zvuk od ostatnmích studených a neosobních zesilovačů, které prostě zesílí to, co dostanou na vstupu.

Ano, doba oceňuje jinakost. Jakoukoli.

Tak jsem se podíval na ten PIONEER A-40AE, na který se ptal OP.

V popisu stojí (na http://www.gramofony-desky.cz):

Nemagnetický materiál terminálů.
Terminály reproduktorů používají nemagnetický materiál, který je méně náchylný k vnějšímu šumu a přenáší signály do reproduktorů s vysokou čistotou.

Může mi někdo vysvětlit o co jde. To přece nemůže být jen neodborným překladem. U mé Yamahy se píše, že terminály jsou pozlacené. No budiž, ale nemagnetické? Proč?

Jde o pseudotechnickou píčovinu pro hejly.
Pravidelně v podobných případech odkazuju na studiovou techniku. Ta by měla být (protože na ní vznikají nahrávky, následně reprodukované na audiofilských zařízeních) ze všeho nejvíc nejušlechtilejší - a přitom se bez podobných nesmyslů kupodivu obejde.
Ono i to zlacení je v první řadě krásné a nestárnoucí. Praktický význam to konkrétně u reproterminálů nemá (na rozdíl třeba od kontaktů relé pro slabé signály nebo patic mikroprocesorů).

Tak jsem si dal práci a našel jsem to na anglických stránkách Pioneera:

The speaker terminals use non-magnetic material, which is less susceptible to external noise, and transmits signals to the speakers at high purity. The A-40AE is equipped with two sets of speaker outputs (A, B) ...

U jiných výrobců jsem se s tím dosud nesetkal. Zajímavé je, že u dražších modelů Pioneer A-50DA a A-70DA to nepíší. Tam mají jen: Exclusive Gold-Plated Speaker Terminals (Large Type)

To je úplně jedno, jestli to je na anglických nebo na svahilských stránkách, je to prostě nesmyslná píčovina. Zjebu šéfa BaSys-u v úterý u Zlatého Tygra za podporu šarlatánství.

Ty terminály se dělají nemagnetické skoro vždycky. Prostě proto, že železné slitiny se nehodí z různých jiných hledisek. Jen u nejlevnějších pérkových terminálů je uvnitř schované to pérko. Ať tak či tak, je píčovina vydávat to za výjimečnou vlastnost. A i kdyby magnetické byly, ničemu to nevadí.
Terminál může být z jakéhokoli technicky vhodného kovu (aby se dal obrobit, lisovat, pájet...). Bývá mosazný nebo měděný a povrchově niklovaný, stříbřený, zlacený, rhodiovaný. Což je v první řadě věc stylu a až ve druhé řadě ochrana proti korozi. Kvalitní nikl je často lepší než nekvalitní zlato. Navíc kolem zlata je spousta pověr. Ve skutečnosti je zlato horší vodič než měď a stříbro. Používá se hlavně kvůli ochraně kontaktů pro malá napětí, protože téměř nekoroduje (malé napětí si samo neprorazí mikrovrstvu oxidů nebo sulfitů). Nic víc v tom není. Platí samozřejmě to, že pohled na hezké terminály a kabely prohlubuje a vylepšuje celkový dojem. Slyšet to ale rozhodně není. Chromované doplňky na autě taky nijak nevylepší jízdní komfort. Jsou prostě stylové a patří tam.

Tím bych si nebyl tak úplně jistý. Třeba u hnacího drážního vozidla obtažení nárazníků a schůdků bílou barvou a nalepení nějakého infantilního jména na čelo zvyšuje výkon až o 10%, u kamiónu každý plyšák na přístrojovce zlepšuje schopnost vozidla vejít se pod nízký most a SPZ-ka s nějakou lukrativní kombinací znaků prodlužuje přirození řidiče až o 3 cm.

Aby ale při zachování hmoty nebylo prodloužení na úkor průměru, musí být dutej...

Mmch, na svém highend monstru z 2xAUJ637 mám stylové terminály bakelito-mosazné, nepokovené, asi čtyřicet či padesát roků staré. Není s tím jediný problém a klidně bych mohl vyjeveným obdivovatelům nakukat, že teprve s tímhle vyzrálým matrošem to hraje tak jak má. To je zase přesně opačný efekt než jak psal Mabat. Když hnusnost překoná určitou hranici, stane se stylem lahodícím oku.

Abych se vrátil k tomu původnímu dotazu: Já bych se staršího zesilovače nebál. Klidně se můžem večer kouknout na servisní dokumentaci, jak je to konstruovaný. Pokud to nebude mít zásadní botu a pokud to není porouchaný, poslouží bez problémů. Ale zase pokud chce Sloupek zesilovač nový, nic mu nebrání.

Chlapi díky za odpovědi, tyhle diskuze co se tu vždycky rozvinou jsou k nezaplacení Na to je prostě google krátkej a nikdy z něj člověk nedostane tolik informací, protože nemá zpětnou vazbu a hlavně nikdy nebude mít ty praktický zkušenosti jako vy všichni tady

Za každou cenu nemusím mít nový zesík a jak jsem psal, na tom co mám se mi líbí ty ručkový indikátory Jen jsem si nebyl jistej aby mi "neprznil" zvuk, protože TWRka přeci jen zahrajou "trochu" líp než moje současný bedny a všechno se tak víc projeví. Jediný co mi trochu vadí je, že ten zesík nemá dálkový ovládání a tak při každý potřebě změny hlasitosti musím vstát a regulovat ručně. Což ale taky není úplně neřešitelnej problém, když tak nad tím přemýšlím...

Jinak dokumentaci k tomu zesíku co mám dávám tady do přílohy, pokud se ransom bude chtít podívat...

Díky

Tady bude zhodnocení poměrně jednoduché.
1) Přepínač vstupů s integrovaným obvodem místo kontaktů. Nemám to moc rád, puristi to přímo nesnášejí. Je tu jistý potenciál k mírné degradaci signálu hned na vstupu. Jestli se projeví, bůh suď, konkrétní obvod neznám.
2) Předzesilovač pro přenosku obyčejný s OZ a zpětnou vazbou se dvojitým členem. Pro gramofon spíš jako nouzovka; kdo gramofon nemá, může mu to být fuk.
3) V cestě signálu je trvale zařazený korekční obvod Baxandall s běžným OZ. Pro vyšší nároky je vhodnější, aby se korekce daly vyřadit (korektor je většinou zbytečný a málokdy umožňuje nastavení na přesně rovný průběh; potom je to další zbytečná elektronika v cestě).
4) Potenciometr hlasitosti je zapojený hned za přepínačem vstupů a korekce jsou až za ním. Z hlediska odstupu a zkreslení signálu to je poněkud nevhodné řešení, navíc závislé na vnitřní impedanci zdroje signálu.
5) Koncové stupně jsou řešené s integrovaným budičem, jednoduchým výkonovým stupněm a jednoduchým externím řízením klidového proudu. To by snad mohlo korektně fungovat, pokud je to správně tepelně svázané (poznalo by se až ohledáním zesilovače zevnitř). Nějaké ochrany to má. Ochrana před přetížením je dělaná snímáním proudu v kladné půlvlně ve spojení s relé SS ochrany. Jestli to tranzistory při zkratu přežijí, to záleží na celkovém proudovém zesílení integrovaných budičů a těch koncáků. Jak koncák hraje ve skutečnosti, těžko hádat.

Celá ta konstrukce vypadá na papíře jako z konce sedmdesátých let. Očekával bych, že to bude tak na hraně, kdy už ty drobné nedostatky v součtu mohou začít vadit. Nejlepší by bylo samozřejmě poslechové srovnání. Vydrž do jara a přivez to do Skalice.

Poslední indicie se týká udávané citlivosti. Pokud je ten údaj pravdivý, citlivost lineárních vstupů je příliš velká. Rozebíral jsem tenhle problém tady. I to by ukazovalo na dávný vznik konstrukce. Jako by Conrad v devadesátých letech někde vyhrabal zaprášený sklad se zrušenou výrobou nějakého levného Japonce.

Co máš za současný bedny?

HVA-8030 nabízel také Voelkner v roce 1990, katalog je na http://www.hifi-archiv.info/Voelkner/1990/ , konkrétně http://www.hifi-archiv.info/Voelkner/1990/90_0015.jpg , cena byla 299 DM.
Ten web http://www.hifi-archiv.info je náhrada známého wegavision.pytalhost.com, který už není delší dobu funkční.

Pro cenové srovnání: dosti rozšířená Yamaha A500 z roku 1984 stála přes 600 DM.
Technicky to myslím popsal Ransom výstižně a srozumitelně.

Ransome díky, takhle detailní odpověď jsem teda nečekal...

K tvým bodům:

1) Přepínač vstupů jsem už dvakrát měnil, stačí mu málo k odpálení a už jsem i přemýšlel že ho vyřadím úplně. Navíc mám poslední v zásobě a nedá se už sehnat...
2) Gramofon mám Thorens TD 190-2 a vinyl si pouštím dost často, takže další věc pro mě k zamyšlení
3), 4), 5) - vše naznačuje tomu, že to opravdu může být "brzda" pro TWR. Navíc ta ochrana, jak zmiňuješ, moc účinná není, ty konce jsem už taky několikrát měnil...

Bedny mám nic moc, 3-pásma Aiwa (od věže) cca 20W