Máte někdo zkušenosti? Vzhledem k váze a velmi solidní udávané xmax = 9.8mm (fakt 0-p?) navíc Eminence neodečítá 1/4 Hvg, by je šlo použít do subů lehkých na přenos, odhlídnu li od toho, že mají relativně vyšší qčka, takže ze simulace vychází spíš objemnější bedna, ale zase trochu níž lazená, což by mi právě vyhovovalo. Ptám se spíš jen ze zvědavosti, jinak jsou dost drahé...

Nevím z jakého vzorce vychází X-max u Eminence, nikde jsem tuto informaci nenašel. A ověřit to nejde, vzhledem k tomu, že neuvádějí výšku vynutí. Nicméně X-max je jen matematicky vypočítaná hodnota, navíc se dá spočítat na x způsobů. Není to hodnota, který nesmí být překročena. Nikde není řečeno jak se reproduktor bude při určité výchylce chovat. Takže X-max samotný automaticky nic nezaručuje, jiný reproduktor i s menším x-max se při výchylce může chovat lépe.
Pro 500W basovku je asi takový x-max dost zbytečný. Vyšší Qéčka nejsou vůbec na škodu. Do přímovyzařujících beden nemá smysl cpát reproduktory s nízkými Q, na basech se tomu potom nechce hrát a i zvukově mi reproduktor s vyššími Q přijde příjemnější. A není pravda, že by reproduktor s vyššími Q potřeboval větší objem, to spíše platí pro ty s hodně vysokými Q a slabým pohonem.
Nicméně Kappalite je rozhodně předražený a za ty prachy bych do toho fakt nešel.

Jako je to drahý, já jen kvůli tý výjimečně nízký hmotnosti, přišlo mi to zajímavý.
Vyšší qčka co to má jasně, právě i pro mý potřeby se zdají v pohodě, jen pro nižší lazení se bojím > cca. 150 ltr. bedny, ale to by byla holt daň za rozsah dolů...
Vysoká xmax může přijít vhod, čím jdeš níž, tam pak spíš narazíš na limit výchylky než zatížitelnosti, která tu ani není zvlášť vysoká, což by právě nevadilo.

Pro zajímavost, vychází to parametrově podobně jako 15CL76, která má ovšem poloviční výchylku i cenu

Ta výchylka co má 15CL76 je pro středobas naprosto dostačující, skoro bych řekl, že je lehce nadstandardní, ono by byla naprosto dostačující i pro basák při tomto příkonu. BC mimo jiné uvádí Xvar, což výchylka při které dojde k 50% změně BL či Cms nebo obojího, což je možná zajímavější než-li matematicky vypočítaný x-max.
Nevím kam to chceš ladit, nicméně nemyslím, že by mělo smysl to ladit nějak pod 40Hz, pokud nemáš v plánu nějakou větší ekvalizaci. S objemem doporučuji nepřehánět, osvědčuje se mi mi spíš menší objem i při nižším ladění. Ono je třeba sledovat víc věcí, než jen, kam až frekvenčku v simulaci natáhneš.

Já právě myslel, že se to bude chovat líp ve větším objemu, zvlášť při nižším lazení (nebude tam taková špička - vrchol se sedlem - na freq. lazení). S nárůstem citlivosti směrem k vyšším frekvencím by se samozřejmě počítalo. No furt mi kappalite přijde jako výstřelek...
CLko chci zkusit a to spíš jako středobas. Doporučujou 100l @ 47Hz, no já bych potřeboval co nejmenší bednu, spodní rozsah oželím (resp. alespoň -6dB @ 80Hz). Ještě jsem to podrobně nesimuloval, tak uvidím, co mi z toho vyleze.

Jestli chceš malou bednu, prodám ti svoje subíčky osazené DAS18H. Jsou v bedně V 64, š 56, H 48cm, má to kolem 120 litrů, jednomužná a parády nadělá víc, než 15". Přešel jsem na SB18, které mají trochu vyšší citlivost a dají se nakrmit dvojnásob.

S větším objemem se výchylka zvětšuje, stejně tak GD. Takže je třeba najít nějaký kompromis. Průběh GD je důležitější, než jestli ti to bude bude hrát o 1dB víc nebo míň někde dole. Víceméně nikdy se nějaké ekvalizaci nevyhneš, přidává se na spodku skoro každé basovce. Ta Kappa je citlivější než běžné používané reproduktory do subwooferu, takže bude dole padat ještě víc a o to víc bude třeba frekvenčně upravovat. Resp chápej to tak, že dole kolem ladění dosáhne +/- stejné citlivosti a dejme tomu, že někde kolem 60Hz se ti citlivost začne zvedat.
Doporučit se dá nespočet možných ladění boxu, neexistuje jen jedno správné. 15" středobas opravdu není třeba dávat do 100l. Já 15" středobasy dávám do něco kolem 75-80l. Když od toho nechceš basy můžeš jít s objemem klidně dolů. Sice nevím stále, k čemu ti to má sloužit, ale pravděpodobně by na tvé účely stačil 12" středobas.

no právě na to koukám, že 12CL64 by na tom byl s citlivostí v mém pásmu naprosto stejně, jen by nešel tak dolů jako 15CL76. A kruh se uzavřel, ty už mám doma
exxi: jen ten měnič váží co celá jedna bedna s kappalite

no až budu u svýho kompu, schválně si to zkusím odsimulovat, jak ty 15" budou pracovat, třeba by z toho CLka šel udělat hyperlehký ultramobilní lehkozatižitelný sub

Větší objem znamená prostě větší účinnost. Průběh frekvenční charakteristiky a průběh GD je v tomto případě prakticky jedna a ta samá věc - konkrétní tvar frekvenční charakteristiky nevyhnutělně udává i průběh GD (a naopak). Je to v případě ozvučnice s jedním reproduktorem pevně svázané. Po ekvalizaci čehokoliv na stejnou frekvenční cháru bude přesně stejný i výsledný průběh GD. S tím rozdílem, že ve větší ozvučnici to bude v nějakém pásmu účinnější.

Skupinové zpoždění (GD) je záporně vzatá derivace fázové charakteristiky podle frekvence a fázová charakteristika s amplitudovou jsou u systému s minimání fází ve vztahu Hilbertovy transformace. Jinými slovy, z jedné se dají dopočítat všechny ostatní a nelze to od sebe oddělit (amplituda <-> fáze <-> GD).

Chceš-li menší ozvučnici, není s tím jiný problém než ten, že budeš muset dodat o něco větší příkon. Frekvenční cháru (a spolu s ní i GD) lze namodelovat ekvalizací podle libosti, prakticky nezávisle na objemu/ladění, samozřejmě v rámci inteligentního zacházení pro konkrétní reproduktor.

Něco říká teorie, nicméně praxe bývá jiná. Reproduktor v boxu s větším objemem bude mít nad laděním větší výchylku nežli v menším objemu s doekvalizovaným spodkem, tedy už v tomto bodě se obě tyto soustavy nechovají stejně a zvláště při výkonech, jaké jsou v PA požadovány...
A co zvukového dojmu týká, tak zkušenosti, jak vlastní, tak posbírané dojmy od dalších lidí s touto teorií také nesedí... Nebudu se v tom více pitvat, každý ať si věří čemu chce, mě je to fuk .

Psal jsem o účinnosti a provázání průběhu frekvenční cháry a skupinového zpoždění. A zrovna tohle nejsou věci víry.

Nicméně při vývoji je třeba brát v potaz i další věci, než tyto 3 a to i ten dojem z poslechu, který je nakonec stejně úplně nejdůležitější a není úplně podstatné jestli hraje od 30ti Hz nebo od 35Hz.
Podle toho jak jsi to napsal, by si někdo mohl myslet, že je vlastně skoro jedno do jakého objemu to dá a jak to naladí a že ekvalizací si z toho zas udělá něco jiného (zjednodušeně řečeno). Průběh charky či GD, prostě neukáže vše, je to takové vodítko, zda je to dobrá cesta či nikoliv. Je to třeba celé řešit komplexně. Sice subwoofer je to box, který v PA hraje prakticky nejužší pásmo, jen tam něco bručí a duní. Ale právě mezi subwoofery jsou největší zvukové rozdíly.

To jsou všechno jen dojmy a zpětné dedukce plynoucí z toho, že málokdo se namáhá s tím to skutečně změřit. Obzvlášť PA bastlíři. Ještě jsem neviděl snad jediné amatérské měření PA subu. Uznávám, že to není úplně triviální.

To je sice pravda, že prakticky nikdo neměří. Já mám vše ze své produkce naměřené na Cliu, či alespoň na Artou, valnou většinou však na Cliu. Bez toho to nejde nějak smysluplně dělat.
Nebavím se o amatérsky zbastlených basovkách, které si nikdo ani pořádně nenasimuloval. Mluvím o značkových, odladěných produktech. Rozdíly jsou opravdu propastné, i když to na grafech bude vypadat prakticky stejně. Měl by jsi si také něco naposlouchat, třeba takové Prodancácké Demo je výborná příležitost si poslechnout X různých basovek a nejen basovek.
Dojem je nakonec vždy nejdůležitější, ať je na grafu cokoliv a zákazníka ve výsledku bude více zajímat, jaký z toho má dojem, než co je na grafu.
Jdeš na to příliš teoreticky, na některé věci je prostě teorie krátká, což je praxí ověřeno. Ale tak každý má svůj přístup. Hifistům pro návrh výhybek vyhovují simulační softy, kdo dělá PA, tak se zas simulační softu nedotkne a ladí výhybku v reálném čase na reálných součástkách či dekádě a já na tom nejsem jinak, simulační softy se prostě neosvědčili...

Ukaž mi dvě basovky, včetně měření, které zní propastně jinak a které měří stejně. O tom já mluvím.

Že "měří stejně" je jen předpoklad, který v praxi reálně nikdy nikdo neověřuje. Jinak na konkrétním softwaru naprosto nezáleží, dokud člověk, který s ním pracuje, ví přesně, co dělá.



Tam k tomu zároveň ukazují i relevantní měření, která se dají srovnávat? Jinak nechápu, jaký to má mít smysl v kontextu toho, o čem se tu bavíme. Pokud to vůbec má nějaký kontext.

Nemám nejmenší důvod svá měření zveřejňovat. Co je zveřejněno, je na webu. Ani nemám potřebu ti něco dokazovat, či obhajovat. Čímž ukončuji tuto diskusi, případné pokračovaní diskuze, pouze k tématu Kappy.

EDIT: LOCK.
Zorg: chceš-li něco ohledně té Kappy řešit, klidně mi napiš, případně na žádost téma odemknu.