Zas to ode mně ti číňani okopírovali, akorát já mám víc blikátek a zdroj vevnitř hranaté krabičky

Dneska mě potěšilo že sem se konečně zbavil sloupovek s TVMkama který sem prodával hrozně dlouho a k tomu si pán ještě odnesl vrak NC470. Dvě mouchy jednou ranou

btw. Potěšila i průzvučná tkanina od Lukáše, takže kdo bude mít zájem o brokát z ARS641, asi bych ho věnoval za poštu.

Tak kostičky rozhodně beru já. Přijedeš do České Skalice?

Ano jedu. Jen na jedné sítce je dirka, ale na menší bedny by mohlo stačit

Aha, to není zvrhlá kostka. Tak jestli se nepřihlásí nikdo jiný, tak si ji vemu a jinak přenechám.

Tak jen pro doplnění:
Chtěli feedback, tak jsem jim napsal toto:

Zařízení je v pořádku, ale mám několik poznámek:

1) v dokumentaci jsou chyby (nekompatibilní popis výstupu L a R)
2) LED displej nefunguje při normální úrovni signálu. Bylo by dobré dát uživateli možnost nastavit citlivost LED.
3) dodaný audio kabel (s konektory jack 3,5 mm) je velmi nízké kvality.

Já se už zase rejpu v Transiwattu. Před časem jsem to neprozřetelně slíbil a byl jsem na sebe nasranej. Ale potěšilo aspoň to, že po všech těch vracích, co se mi tu vystřídaly, má tenhle kus mimořádně zachovalý interiér. Skoro jako nový. Umřely tradičně jen elektrolyty.

co tam dáváš, místo těch tesláckejch "kýblů"

Podle mé osobní statistiky:
Ve zdroji jsou TE677B v pořádku vždycky, výstupní TE676B skoro vždycky. Pravidelně jsou teplem poškozené bootstrapové a vazební 200uF (TE986, TE988) kolem výkonových rezistorů a úplně vždycky aspoň některé TE981 50uF/6V v předzesilovači. Plus nahodile některé vazební TE986.
Malé do 50uF měním prostě za radiální s roztaženýma nožičkama. Místo 200uF do koncáku ještě dodělávám poslední zásobu slušných TF011 220u/63V. Jako výstupní jsem měl nové verze TE677 nebo jsem kupoval axiální Hitano. Ve zdroji je místa dost, tam se dá přivázat nebo přilepit cokoli. Ale nebývá to třeba.
Pak se tam často vyskytují MP hovňáky TC180. Tam jde prostě co zrovna najdu.
Opakovaně jsem se setkal s mizernými tuzemskými keramickými kondenzátory, které se chovají jako zenerka a generují brutální šum, pokud je na nich ss napětí. Poprvé už před třiceti lety a od té doby pravidelně.
A vždycky přemisťuju ty topící odpory nad desku, aby škodily co nejmíň.

Mám za to, že výběr elytů není nijak kritický. Při revizi Transiwattů tam dávám co mám momentálně v zásobě. Místo kondenzátorů 5M v předzesilovači mám k dispozici nějaké modré z NDR, axiální Hitano, či radiály. Ostatní větší kapacity opět Hitano, nebo Tesla - různorodost je možno vidět na foto repasovaných TW40.

Jsem sežral prvního letošního smrže.

Já myslel, že do takových hub se jenom kope... Dělám si prču nikdy jsem do houby nekopl ani do prašivky...
Tak jsem si vygůglil, že jde o ceněnou houbu. To snad někdy zkusím. Splést se to dá s něčím asi jen těžko. A japak to chutná?

Za syrova bez vůně, po tepelné úpravě nepříliš výrazné, jemné, lahodné. Dělám je smažené/dušené s cibulkou a bílým pepřem. K tomu chleba, rejži, těstoviny.
Šéfovi a šéfové před pár lety rostly ve velkém množství na mulčovací kůře na zahradě smrže kuželovité. Vztekali se, co je to za bordel a vyhazovali je na kompost. Myslel jsem, že mě trefí šlak. Za kilo sušených se dává šest tisíc. Tak jsem jim to vysvětlil a nasbíral jsem si jich honem kýbl. Mňamka. Letos nám začaly růst na chatě. Taky na mulčovací kůře.
Ale bacha. Hříbkaři, kteří nerozeznají růžovku od šedivky a žampióny od strmělek, případně kteří se pokusí sežrat kříště v domnění, že to je babka, si bez problémů spletou smrže s ucháčem. Což může být i fatální.
Za měsíc by se mohly na peckovinách objevit sírovce. Ty se moc splést nedají, jeden má třeba tři kila. Na ty je osvědčený recept, dušené v množství plnotučné hořčice. Neskutečná lahůdka.
A taky bude čas májovek. Na polívku a do omáček.

To je velmi poučné povídání o houbách. Netušil jsem , že jsou tady takoví kulináři přes houby. Tak to se budu muset podívat, zda u nás také něco neroste z vyjmenovaného. U nás chodíme na houby je sporadicky. Já musím o houbu zakopnout, jinak nesbírám.

Tak my elektrikáři máme k houbám vztah.

Jak si někdo může splést smrže s ucháčem a žampión se strmělkou? Že si někdo splete masák se šedivkou je běžný...stačí být barvoslepý.

Může. Rok co rok se pár takových otráví. Sice je to nepochopitelné, ale je to tak.
Můj švára neviděl rozdíl mezi čirůvkou fialovou (Lepista nuda) a holubinkou namodralou (Russula cyanoxantha), protože "obě mají vespod čárky".

Takový člověk může jít sbírat houby leda do supermarketu... Jinak kříšť se suchohřibem je už taky overkill...

Václavky nerozeznal od šupinatek kostrbatých (což by nevadilo, dávám je do octa), ale ani od třepenitky cihlové, což už by vadilo.
Je to pár let, co se na Slovensku hromadně otrávili účastníci jednoho křesťanského letního tábora muchomůrkami jízlivými, protože jedna z dívek machrovala, že skvěle zná houby...

Pochopím, že si člověk splete mezi sebou třeba některé hnědé čirůvky, z kterých vícero je jedovatých. Tam se může splést i člověk, co houby zná dobře...já prostě žádný hnědý čirůvky neberu. Maximálně ty fialový, dvoubarevný a kdysi po jehličnanmi rostli takový ty šedivý, co hezky voněly po čerstvé mouce.
Ale nikdy jsem nepochopil, jak se lidi mohli otrávit třeba čepičatkou jehličnanovou...jakýho blbce napadne to vůbec sebrat?