O něco méně odrazů od boků místnosti.

Je to hlavně rozšíření sweetspotu. Stačí si to zkusit namalovat a bude to jasný.

Ty Xaviany jsou hodne stary, takze tam stredobas jen 125 a na vyskach asi tohle. http://www.loudspeakerdatabase.com/Scan ... 010-851100

Driv sem to mel pred sebe, ted to mam za sebe. Jsou tam nejaky rozdily, nicmene nedokazu rict co je lepsi, momentalne me bavi vic to druhy. Ale to je jedno, letos je za neco vymenim. Variantu subwoofer jsem zavrhl, to ze budu muset poresit tu mistnost vim, proto jsem to tam daval tu simulaci, bohuzel to sedi na +- jednotky Hz u tech nejnizsich a pak jsou to takovy boule, to se bude muset zmerit.

Ted si chci o tom neco precist, aspon minimalni teoreticka priprava neni nikdy na skodu.

Co ten rozdil v impedanci u jednotlivych konstrukci, 4 vs 8 ohmu, vadi necemu ty vyssi proudy? Zesilovaci? Mam hypu 70W/8, 100W/4ohm a 200VA trafo na kanal.

Ransom, TLU: Jasný, teď už mi to smysl dává, díky!

Odporúčam Ti pozrieť si toto video (dajú sa zapnúť titulky s prekladom):
https://www.youtube.com/watch?v=gXohzklfwPs
Je dobre zrozumiteľné a prvej polovici vysvetľuje stojaté vlnenie. Máš tam vysvetlené
aj Tvoje módy - 43 Hz polvlna a 85 Hz celá vlna zodpovedajúca šírke miestnosti (4 metre).
V druhej polovici zasa vysvetľuje odrazy v miestnosti.

Tie módy sú dané rozmermi miestnosti a difúzor pre zvukovú vlnu o dĺžke 4 m je nereálny.
A ak čítaš články od Sýkoru, tak v jednom popisuje aj "basy". Zvýraznenie frekvencie 70 - 80 Hz nie je na škodu, zlepšuje "rozlíšenie" (PA zvuk). Okolo 40 Hz už majú všetky bežné reprosútavy výraznejší pokles, takže ak Ti tie frekvecie "pridá" miestnosť, tiež to môže byť na prospech veci. Problémom by boli zvýraznené frekvencie kolo 50 - 60 Hz.

Výhodou DYI je aj to, že si môžeš basreflex (mierne) doladiť podľa vlastnej potreby. Na simuláciu je dobrý program Amplion.

Stručné odpovede si už dostal, skúsim to ešte trochu rozšíriť.

Pre širší "sweetspot" prikladám názorný obrázok (je aj v odkaze môjho príspevku vyššie).
Z neho je vidieť, že ak sa presunieš (nakloníš) doprava, priblížiš sa k pravej reprosústave, čím sa zvýši jej hlasitosť oproti ľavej. Zároveň sa však vzdiališ od jej osi, kde je jej hlasitosť nižšia. Tým sa to vykompenzuje. Od ľavej reprosútavy sa vzdiališ, ale zároveň sa presunieš do jej osi. Tiež sa rozdiely v hlasitosti vykompenzujú.
A teraz si predstav, že by sa osi smerujúcich reprosústav pretínali za miestom posluchu, alebo by boli rovnobežné. Presunutím doprava by sa zvýšila hlasitosť pravej reprosústavy z dôvodu kratšej vzdialenosti a k nej by sa pripočítalo navýšenie hlasitosti z dôvodu priblíženia k jej osi. Na ľavej reprosústave by sa sčítal pokles hlasitostí. Pri takom umiestnení by si musel sedieť presne v strede a každý pohyb by deformoval priestorovú "scénu".
V praxi to veľmi dobre funguje. Najlepší posluch je samozrejme v strede, ale dáva to väčší "pocit slobody", pri pohybe sa zvuk zásadne nemení. Dokonca ma dosť prekvapilo, že aj keď som sa presunul mimo priestoru ohraničeného reprosústavami, zvuk bol stále prijateľný. Priestor bol samozrejme deformovaný, ale frekvenčne stále vyvážený - "nezmyzli" výšky. Pri stene len pribudli basy.

Smerujúce reprosústavy vytvárajú menej odrazov, ale vytvárajú ich. Odrazy sú dôležité, vytvárajú "priestor". Bez nich by sa posluch podobal posluchu cez slúchadlá.
Dôležité však je, aby odrazy boli oproti priamemu zvuku opozdené aspoň o 5 ms, vtedy ich vie sluch odlíšiť. Bez odlíšenia sa zhoršuje lokalizácia a vytvárajú sa "zafarbenia" zvuku. Dobre to vystvetľuje video (v 2. polovici), na ktoré som dal odkaz vyššie.
Natočenie smerujúcich reprosústav pred miesto posluchu výrazne eliminuje "krátke" odrazy od blízkych stien, zároveň však podporuje "dlhé" odrazy od protiľahlých stien.
Keby sa ich osi pretínali za miestom posluchu, vytvárali by len výraznejšie odrazy od zadnej steny, bočné odrazy by boli výrazne potlačené.

Super, děkuju za vysvětlení, ty důvody jsou srozumitelné perfektně oba dva. Ještě podle mě hrozí mírné snížení WAF při zvýšené šilhavosti beden, ale v téhle oblasti už fyzika neplatí

co se týče místnosti, mám celkem jasno jak to funguje i když mě vlnová fyzika moc nebavila, i chemici si tím musí projít kvůli elektronovýmu obalu Ostatně proto mají elektrony enerie jaké mají, protože se do potenciálové jámy jádra zkrátka jiné frekvence nevejdou.

na webu je spousta pomůcek, mě se líbi tohle, má to dobrou vizualizaci stojatých vln, aniž by se člověk s tím musel patlat v Comsolu:
https://roomresponse.com/
http://www.sengpielaudio.com/calculator-roommodes.htm

Ten graf co mám v prvním příspěvku, je ze simulace v programu Room EQ Wizard, který to umí i změřit. Což je nutnost, pokud bych se pustil do dobrodržství s vlastním rezonátorem, a možná i s tím komerčním od VMA, nějak se to naladit musí. Koukal jsem po mikrofónu a při tom jsem našel aktivní výhybku, ke které ten mikrofon patří:
https://www.minidsp.com/products/minids ... dsp-2x4-hd

Vzhledem k tomu, že si svojí výhybku těžko navrhnu, musel bych se držet nějakého projektu, kde je již odladěna. Teď mě napadá, je kvalita výroby měničů dostatečná, jestli není rozptyl v jednotlivých sériich, takový že to pak nebude sedět a musí se to změřit před dokončením znova. Není aktivní výhybka ultimátní diy řešení? Chápu, že bych potřeboval ještě jeden konec, čímž se to docela prodraží.

Len k tomu poslednému odstavcu. Dnešné reproduktory už sú vyrábané so zanedbateľnými odchýlkami. Bavíme sa o štandardných reproduktoroch a nie total low cost alebo o Tesle, kde platilo: Čo kus, to originál.

Díky, to zní povzbudivě. Můj kolega něco postavil a nedopadlo to vůbec dobře, nicméně byl to spíš punk, než odladěný projekt.