Firemní podklady + potvrzení poslechem. Měřicí CD, sinusový generátor, vycvičené ucho intonatéra varhan. Intonatér neustále porovnává hlasitosti píšťal v blízkém i difuzním poli a provádí úpravy přítoku vzduchu k píšťale. Jede podle fyziologie svého sluchu, který ale musí být zdravý. Výrobcům totiž zásadně nevěříme. Mé druhé HiFi, když jsem se vrátil k hobby, jsem si přejel venku v poloprostoru měřicím mikrofonem z hlukoměru. Zjistil jsem, že se mohu spolehnout na sluch. Nyní jen vím, že 16 kHz už velmi špatně slyším, 15 kHz ještě dobře (56 let). Zkušený slévač taky nepotřeboval analýzu oceli, ale lom a jiskru vzorku s vědomím, co tam patří a co do toho dal....
Nakonec přeci slyšené a změřené musí být totéž, ne?

Koukám, že sluchaři jsou hodně zarputilá sekta. Na Hifiroomu (ex Hifinázory) by se mohl stát guru.

Pro mě je to ta nejpřirozenější věc. 25 let jsem neustále dělal to, co měřicí mikrofon. Vč. sledování kvalit zvuku: spektrum, pazvuky, nasazení tónu. Pro mě je nejjednodušší zapnout synťák na sinus a projet si to od 16 Hz do 12 kHz (měřicí CD výše, ale je to zdlouhavé). Slyšíte odkud a s jakou rovnoměrností, hned. Je nás tak 100 v republice.

Tak mi dovez nějaký svůj výtvor a Já Ti ho změřím kalibrovaným mikrofonem. A uvidíme, jak dobře slyšíš. Troufáš si na to?

Doufám, že Reproň není i motoristou. To by totiž dělal diagnostiku bez přístrojů, jen tak levou zadní.

Reproň:
Že ho máš velkýho už jsme myslím slyšeli dost. Zbývá tedy to poslední. Ukaž ho!
Jsi tedy ochoten dovalit své aparátky na nejbližší sraz, odprezentovat je a vyzvat k poslechovému klání zdejší hluché konstruktéry s jejich výtvory? K poslechovému klání, ne k měření. Pokud přesvědčíš, jsem ochoten (a jistě nebudu sám) ti veřejně vyseknout poklonu. Jinak než naživo to ale opravdu nepůjde. Do té doby není o čem diskutovat.

Měření: Repro na zemi, hlukoměr Lutron SL-4011 30 cm blízko v ose, měřeno podle "C" a přepočteno na průběh bez korekce, třetinooktávový šum z CD, finálně vyladěná korekce aktivní bedny. Hz/odchylka v dB:
32/-4,5, 40/-2, 50/+0,5, 63/+3, 80/+1,5, 100/+1,5, 125/+1, 160/-0,5, 200/-0,5, 250/-0,5, 320/+1,5, 400/+2,5, 500/+0,5, 630/0, 800/+1, 1k/+2, 1k25/+3, 1k6/+2, 2k/-1,5, 2k5/-1,5, 3k2/-3, 4k/-2,5, 5k/-2, 6k3/0, 8k/+1,5, 10k/+1, 12k5/-0,5, 16k/-1.
Zápis mohu poslat oskenovaný mailem.

Tohle má být jako co? Bedna na zemi a 30cm v nějaké "ose" a podle "C"? S tímhle jdi rovnou někam a buď nám ukaž normální bezodrazové farfield měření včetně mimoosovek, nebo se na to rovnou vyser a nekrm nás tady těma svýma nesmyslama. Už mě popravdě přestáváš bavit.

Tak odborněji: měření v blízkém poli (viz: 30 cm daleko od repro a v ose repro) a poloprostoru s třetinooktávovým filtrem. Přístroj měří podle filtru "A" nebo "C" (co nechápeš?), tak si k naměřené hlasitosti musím přičíst korekci filtru "C". Přičti si chybu přístroje, chybu odečítání a jestli to chceš ještě horší, odmysli si vyhlazení třetinooktávovým filtrem (toto vylepšení křivek nakonec dělají všichni výrobci, tak proč bych měl měřit přísněji). Na měření neshledáván nic prazvláštního, protože podmínky, metodu a přístroje jsem uvedl. Exaktněji to nepotřebuji, jen dokumentuji shodu změřeného a slyšeného, jak jinak.
A vyzařovací úhel přeci vypočtu. Na 3 kHz průměr membrány 20 cm dělá +/-30 stupňů pro pokles 10 dB. Jistě se mi tam nebude dít nějaká fyzikální anomálie.
Chybu měření bych měl nějak doložit. Tedy max. +/- 1 dB odečítání z displeje, jinak odkazuji na typ hlukoměru a jeho toleranci.
P.S. Tvoje vy§er je proti pravidlům fóra, příspěvek by ti měl být smazán.
P.P.S. Byl RNDr. Sýkora směšný, když v AR B5/1993 stejně kontroloval a dolaďoval (v semireverberantních podmínkách) svoji konstrukci?

Nene, tohle opravdu nedá žádné použitelné informace. Tímhle postupem (generátor plus hlukoměr) si může zvukař dokorigovat úrovně podle prostoru, eventuelně úrovně kanálů u aktivu. To ale za podmínky že má zbytek reprosoustavy dobře odladěný. Pro návrh soustavy nebo pro její posouzení jsou takhle získané údaje zhola nepoužitelné.
Podívej, tímhle jsme si tady prošli všichni nebo skoro všichni. Podobných zprasků jsem od poloviny osmdesátých let nastavěl desítky. Další desítky jsem jich slyšel. Přes dvacet roků jsem se pral s tím, že ty konstrukce podle AR z osmdesátých a devadesátých let prostě nehrály jak bych si přál. Nehrály tak ani tuzemské tovární bedny, nehrály tak bedny z Tuzexu. Často (ne vždycky) nehrajou dobře ani tovární bedny zvučných jmen. Prostě tam vždycky bylo něco špatně. Ty tvrdíš, že ti stačí poslech. OK. Já tvrdím, že mi dnes stačí pouhý pohled na osazení bedny a poměrně přesně ti předem popíšu, jak bude hrát. Zrovna Monology patří k těm konstrukcím, co se poslouchat nedají - při vší úctě ke snaze z té nešťastné kombinace mizerných repráků něco vydolovat. A není možné zamrznout v minulosti. Nehledě na to, že spousta z těch popisovaných jevů byla známá a dokonce u nás publikovaná už v sedmdesátých a osmdesátých letech!
Každej kdo má naposloucháno ti poví, že pouhá úrovňová charakteristika v ose neřekne o výsledném zvuku vůbec nic. To měření tady není proto, aby určovalo co se má člověku líbit a co ne. Ono to vzniklo přesně opačně. Dvě soustavy s prakticky shodnou frekvenční charakteristikou v ose, ale každá hraje úplně jinak. Proto se řada znalých léta pídila po objektivních souvislostech, vypracovávala matematické modely a metody měření a simulací. Tudíž se dnes reproduktory měří impulsně (harmonický signál ani kontinuální šum nemají žádnou vypovídací hodnotu), proto se měří směrové a polární charakteristiky, proto se měří průběhy zkreslení a proto se měří fázové charakteristiky. Teprve soubor mnoha přesně definovaných měření je použitelný pro korektní návrh soustav, případně pro jejich posouzení na dálku bez nutnosti poslechu. Měření se provádějí výhradně komparačně. Budící signál je jedním kanálem zvukovky snímaný za zesilovačem a druhý kanál s ním porovnává to, co pobral mikrofon. Signál je současně generovaný, měřený i vyhodnocovaný tímtéž softwarem. Fázový posun ani zkreslení jiným způsobem nezjistíš. Soft zároveň jednoduše vylučuje jakýkoli vliv okolí, jinak by se muselo měřit v bezdozvukové hale. Takhle měříš komplet soustavu plus místnost.

To je teď ale druhořadé, protože bedny se v první řadě poslouchají. Proto opakuju výzvu: Přijeď na sraz, přivez svoje aparátky a postav je proti konkurenci. Žádný jiný způsob prostě není. Jinak budeš jen za namachrovaného tlučhubu.

(Doufám, že teď za to nebudu muset sám sobě pohrozit banem.)

Jak měřil RnDr Sýkora Monology před 30-ti lety je irelevantní. Navíc ta konstrukce není zrovna ukázkou dobře hrající soustavy, jen jednoho velkého kompromisu i přes to, že toho člověka si velice vážím.
Já chci ale vidět tohle: základní charakteristiky, kde už člověk opravdu něco vidí

Vždyť jen dáš sám 2-3 pásma do vypočtené bedny a k tomu zvolíš výhybku. Chceš to vyrovnané vč. charakteristik ve vyzařovacích úhlech. Ale kult kolem toho umíš vytvořit řádný. Neboj, já pro nikoho nic stavět nebudu, ani nabízet plánek. 25 let živnosti mě odnaučilo sloužit lidem, kdy každý druhý je hlupák, komouš, nácek nebo sprosťák, ale jen chce, abys mu sloužil.

P.S. Jak se ruší členství? Mně se tu nelíbí.

P.P.S. Ty křivky máš vypočtené nebo změřené? Ty výšky směrově dost bída? Ale ten nárůst v ose to ale dohoní, že jo!

Až ukážeš změřený směrovky na svých bednách, pak něco komentuj. Zatím děláš ze sebe po všech stránkách jen totálního blbce a s každým dalším příspěvkem dokazuješ, že o týhle problematice nevíš nic...

Takže veřejně, když to nestačilo soukromě:
Nekomentuj domnělé (ne) dodržování pravidel a neotravuj mě hlášením neexistujících vulgarismů v příspěvcích. Jinak ban a nemusíš rušení členství vůbec řešit.

Takže navíc bonzák. Ten si pak může s těma komoušema a náckama tak leda podat ruce...

Směrová charakteristika vyzařování plošných zářičů je matematicky dobře zvládnutá záležitost.
Úhel = 2 x arc sin 315 / f x akustický průměr.

A to si môžeš tak strčiť za klobúk, lebo každý menič sa chová inak a vyžaruje inak. V skratke - dva 6,5" stredobasy rôznych značiek, zdanlivo veľmi podobné parametrovo, budú každý vyžarovať inak.
Ale toto uchom nezistíš, ani žiadnym výpočtom. Len meracím mikrofónom. A ešte viac sa to skomplikuje, akonáhle ten menič osadíš do ozvučnice, kde na vyžarované frekvencie vplýva aj čelná stena, zapustenie meničov, skosenie/rádius hrán...či aj na toto vytiahneš nejaký matematický vzorček, ktorým nám vytrieš zrak?

Snad jedině tím, že membrána není dostatečně tuhá. Jinak je to ryzí fyzika a matematika. Souvisí to s poměrem délky vlny a průměrem zářiče. Pomůže i nějaký difuzor, ale ne příliš. I vliv konečných rozměrů ozvučnice je matematicky popsán. Zkuste nějakou učebnici elektroakustiky.

Obzvlášť těžký případ.

repron - myslím si, že sa mýliš viac, než som sa mýlil ja, keď som sem vliezol...